Bojte se Faraha. Už zase. Chci maratonskou medaili z Tokia, vyhlásil

Britský vytrvalec Mo Farah probíhá cílem Chicagského maratonu. | foto: AP

9 2018
Když se loni loučil s dráhovou kariérou, všem vykládal, jak si ještě sem tam dopřeje nějaký ten silniční běh, ale rozhodně už nebude pomýšlet na posty nejvyšší.

„Není mým cílem běžet hodně rychlý maraton,“ říkal tehdy Mo Farah svému kamarádovi Jakubu Holušovi. „Prostě chci ještě pár let běhat tak, abych se tím bavil.“

Jenže... takhle to nefungovalo.

Kdo očekával, že Farah na sklonku kariéry posbírá jen pár tučných šeků za startovné v silničních závodech a bude je dokončovat skrytý v poli, šeredně se pletl.

Chlapík, jenž na dráze šestkrát vyhrál mistrovství světa a čtyřikrát olympiádu, potřeboval další výzvu: „Něco, co mě donutí ráno vstát z postele.“ Pouhé běhání pro radost dostatečným motivem nebylo.

Fotogalerie

Proto si usmyslel: Chci maratonskou medaili z her v Tokiu 2020. Letos za ní vykročil. V dubnu, v premiérovém maratonu po odchodu z dráhy, doběhl v Londýně třetí v novém britském rekordu 2:06,21. V tom druhém nyní v Chicagu zvítězil v evropském rekordu 2:05,11.

Byl to opět Farah, jakého známe z dráhy, zprvu skrytý v davu, pak se probírající a ke konci jako přívalová vlna. Na 30. kilometru běžel devátý za hordou Afričanů. Přesto na posledním kilometru smetl i posledního soka, Etiopana Geremewa.

To vše za vytrvalého deště ovlivňujícího výsledné časy. „Mohu běžet ještě o dost rychleji,“ ujistil. „Cítil jsem, že nějaký ten převodový stupeň v záloze mám.“

Navíc jeho přípravu narušil v září ve Svatém Mořici pes. Majitel jej neměl na vodítku a trénujícího Faraha nemilosrdně pokousal do zadku, až z něj crčela krev. Jelikož jak majitele, tak psa i za pomoci policie hledal marně, lékaři mu raději dali injekci proti vzteklině.

Šlo o jediný zádrhel v jinak dosud bezproblémové kariéře Faraha coby silničního běžce. „Jsem sebevědomý a uvolněný, mnohem víc než na dráze,“ hlásil v Chicagu.

Při tréninku ve Flagstaffu:

16.srpna 2018 v 01:33, příspěvek archivován: 09.října 2018 v 11:33

https://t.co/pCXXxtI2Kf

Narodil se před 35 lety v somálském Mogadišu, dětství prožil v Džibuti, než se v osmi s matkou stěhoval za otcem, jenž dostal v Londýně práci jako počítačový konzultant. A jelikož se dědeček narodil v někdejší britské kolonii, usnadnil tím i Farahovi cestu k britskému občanství.

Britové jej zbožňovali. O jeho loňské rozlučce s velkými akcemi na dráze server BBC psal: „Reakce publika se podobaly hysterii.“ Tehdy se fanoušci domnívali, že už nikdy reprezentační dres neobleče.

Omyl. Nyní jim Farah vzkazuje: „Byl bych hrdý, kdybych opět mohl startovat v britském dresu na mistrovství světa 2019 v Kataru a na olympiádě v Tokiu.“

Jeho kouč Gerry Lough dokonce nyní vyhlásil, že v Kataru nemusí běžet za každou cenu maraton. To by ovšem znamenalo dočasný návrat na dráhu k závodu na 10 000 metrů, v němž by měl coby obhájce titulu divokou kartu.

Ovšem na hrách v Tokiu by už vše směřovalo k vystoupení na silnici a na nejdelší distanci.

„Medaile z maratonu by korunovala moji kariéru. Vím, že na ni mohu dosáhnout,“ říká Farah.

Třeba i na tu nejcennější?

Světový rekord letos na ideální trati v Berlíně vylepšil Keňan Eliud Kipchoge až na 2:01,40. Farah věří: „K času 2:03 bych se měl postupně propracovat.“ Zároveň si uvědomuje, že olympijské maratony mají svá specifika a často i jiné dominátory než prestižní městské maratony.

„Kipchoge je zatím rozhodně mnohem lepším maratoncem než já,“ říká. „Jsem v této disciplíně pořád nový, učím se. Na dráze mi trvalo deset let, než jsem pronikl mezi ty, kteří vyhrávají velké závody.“

Na silnici to musí zvládnout rychleji. Odhodlaně však vyhlašuje: „Mohu s Kipchogem v Tokiu vyrovnaně bojovat. Nebojím se ho.“

Naopak, mnozí soupeři se už i na silnici opět začínají bát jeho. Jak píše britský list Daily Telegraph: „Faktor strachu z Faraha je zpět.“

Autor:

Nejčtenější

Jako Alenka v říši divů. Aarons před návratem: Česká liga mě překvapila

Liberecký hráč Aarons Rolando během utkání s Olomoucí.

Ta zpráva na začátku září způsobila celkem slušné haló, vzpomínáte? Slovan Liberec získal na...

Změny ve Spartě: Rosický sportovním ředitelem, Ščasný dál trénuje

Tomáš Rosický bude nově ve Spartě plnit roli sportovního ředitele

VIDEO Fotbalová Sparta řeší neúspěšný podzim. Zdeněk Ščasný už nebude vykonávat funkci sportovního...

Přijatelný los pro české týmy: Slavia narazí na Genk, Plzeň vyzve Záhřeb

Slávistický záložník Josef Hušbauer a s Matíasem Kranevitterem z Petrohradu v...

Nejsou to ti vysnění soupeři jako Arsenal, Chelsea nebo Inter Milán. Zato jsou pro oba české týmy...

Rosický v nové roli: Potřebujeme balanc, ale cizinci chodit nepřestanou

Tomáš Rosický (vlevo) sleduje utkání Bohemians se Spartou s otcem a bratrem...

Bude to rok, co Tomáš Rosický uzavřel svou hráčskou kariéru. Čtyři dny před Vánoci svolal tiskovou...

Jablonec - Slavia 0:2, lídr zase vítězí, v hlavní roli video

Slávisté Josef Hušbauer (vlevo) a Miroslav Stoch se radují z gólu v zápase s...

VIDEO V nejvyšší soutěži vyhráli popáté v řadě, na čele mají znovu čtyřbodový náskok na druhou Plzeň....

Další z rubriky

Mayer se na halovém ME nepustí do sedmiboje, zkusí to jako tyčkař

Kévin Mayer z Francie zdolává laťku během šesté disciplíny sedmiboje.

Francouzský atlet Kévin Mayer nebude na březnovém halovém mistrovství Evropy v Glasgow obhajovat...

Světovými atlety roku jsou běžec Kipchoge a skokanka Ibargüenová

Šéf federace IAAF Sebastian Coe předává cenu pro nejlepšího světového atleta....

Nejlepšími světovými atlety roku 2018 jsou maratonský rekordman Eliud Kipchoge a Caterine...

Nejlepší atleti světa: rekordmani Mayer, či Kipchoge? Nebo někdo jiný?

Kévin Mayer z Francie zdolává laťku během šesté disciplíny sedmiboje.

Nejlepší světový atlet uplynulé sezony, který bude slavnostně vyhlášen 4. prosince, vzejde z...

Najdete na iDNES.cz