Zařval jako tur a v tu chvíli z něj spadla veškerá tíha okamžiku. Orlando Luz, teprve 18letý tenista z brazilského Carazinha, s přehledem doservíroval na vítězství a potvrdil, že se loni nestal světovou juniorskou jedničkou náhodou. Finále s o deset let starším Němcem Peterem Torebkem vyhrál jasně dvakrát 6:2.
„Je to můj první titul v dospělých, jsem vážně šťastný. V minulém týdnu jsem tvrdě makal, abych se tu předvedl v co nejlepší formě,“ uvedl Luz po utkání.
To pro něho na kurtech LTC Pardubice u zámku bylo již osmým v pořadí - do finále se musel probourat skrze „stěny“ kvalifikace i dalších kol.
„Byl to dlouhý turnaj. Když jsem vstupoval do kvalifikace, rozhodně jsem nepomýšlel na to, že vyhraju. Bral jsem to zápas po zápase, snažil jsem se zůstat koncentrovaný. Až když jsem postoupil do semifinále, začal jsem uvažovat o tom, že bych mohl zvítězit. To mi dodalo sílu,“ líčil šampion.
Ve finále s Torebkem Luze zprvu stahovala ke dnu nervozita. Ve druhém gamu jeho soupeř získal brejk čistou hrou, vedl 2:0 a navrch podával. Jenže brazilskému mladíčkovi se kolena nepodlomila. Naopak. Od té doby s Torebkem, jemuž se naopak vůbec nedařilo, cvičil jako s maňáskem.
„Od nervů jsem se pak úplně oprostil a hrál mnohem lépe. Řekl bych, že jsem nakonec psychiku ovládl lépe než Peter,“ přemítal Luz.
O tom nebylo sporu. Předváděl nápaditý a především přesný tenis. Vycházely mu stopbaly, trefoval j ednu čáru za druhou, sem tam mu Torebko nalil na smeč... Duel působil až moc jednostranně.
„Nebyl jsem schopný dát do kurtu dva balony za sebou a to bylo fakt zlé,“ lamentoval Torebko, „Orlando si zasloužil vyhrát.“
Jinak byl ale Němec s průběhem turnaje spokojený. „Je to můj nejlepší letošní výsledek,“ podotkl. „Na j aře jsem nehrál moc dobře, zvlášť v Evropě. Bylo fajn zase zahrát na vysoké úrovni,“ dodal.
Vítěz pardubického turnaje si užíval i českou kuchyniZahrnul chválou pořadatele, správce hřiště, sběrače míčků i umpirové rozhodčí. Vedle toho však šampion druhého ročníku pardubického turnaje Rieter Open, Brazilec Orlando Luz, neopomněl ocenit ani české jídlo. „Byl jsem předtím pět týdnů v Itálii a pořád se cpal těstovinami a pizzou. Už mi to trochu lezlo na mozek,“ přiznal nadějný tenista s úsměvem. Česká kuchyně je podle něho ve srovnání s italskou té brazilské mnohem bližší. „Takže jsem si zase rád dopřál brambory, rýži, steaky nebo kuřecí maso, které jím i doma,“ konstatoval Luz chvíli potom, co s trenérem vyřešil potřebné náležitosti ohledně vyzvednutí odměny ve výši 3 600 dolarů (v přepočtu kolem 88 tisíc korun). Pokud to půjde, do Pardubic by se rád vrátil i za rok. „Doufám, že to klapne. Viděli jsme tady hrát tenisty třeba kolem 230. místa v ATP. Ve hře je dost peněz i bodů do žebříčku,“ řekl Luz, jehož nyní čeká krátké opakování italského stravovacího „martyria“. Před odletem do Jižní Ameriky, kde bude trénovat s daviscupovým týmem, by měl totiž odehrát turnaj v Neapoli. |
