Každý závodní pauzu, kterou zapříčinil koronavirus, pojal jinak.
Někdo jezdí na trenažeru, jiný zase hltá kilometry na silnici.
Thomas de Gent podniká dvanáctihodinové tréninky, během nichž ujede třeba 365 kilometrů. Remco Evenpoel zase padesátkrát vyjel stoupání na slavný Muur van Geraardsbergen, známý ze závodu Kolem Flander.
Řady maratonských výkonů rozšířila i Annemiek van Vleutenová.
Když pandemie přerušila sezonu, naplánovala si, že to s přípravou nebude přehánět. „Jsem hodně cílevědomá. Mám ráda trénink, jenže pokud před sebou nemáte žádné mety, je to těžké,“ líčila sedmatřicetiletá závodnice.
Last 10 kilometers... Sunset! https://t.co/ItxW9m7phu
Někdy chtěla čas trávit pouze doma a nic nedělat.
„Cíl je udržet se v kondici, ale… Když se nebudu cítit ideálně, prostě nikam nepojedu. Když bude třeba týden v kuse pršet, dám si týdenní pauzu,“ vyprávěla.
Jenže v klidu nevydrží.
V pondělí si úřadující mistryně světa v rámci tréninku střihla 400kilometrovou vyjížďku. Na trase spolu se silničním a dráhovým cyklistou Janem-Willemem van Schipem a dalšími jezdci strávila více než 11 hodin.
„Můj soused Jan-Willem van Schip mě uvrtal do tohoto bláznivého čtyřsetkilometrového plánu. Děkuju klukům za hezky strávený den,“ napsala na sociálních sítích.
Vzhledem k poloze Nizozemska nastoupala pouze 914 metrů, průměrně ale jela 35kilometrovou rychlostí a spálila 7 125 kalorií.
Pro Van Vleutenovou však podobná porce kilometrů není ničím novým.
Maratonskými výkony je vyhlášená.
Poslední dvě zimní přípravy absolvovala s mužskými kolegy z týmu Mitchelton-Scott. Tréninkové jízdy v rámci ženského soustředění pro ni byly moc lehké a krátké.
Podle serveru Velofacts, který vychází z dat aplikace Strava, měla během ledna z profesionálních jezdců najeto více než třeba Richie Porte nebo Alejandro Valverde.
Lepší byl pouze Egan Bernal.
Here you go. https://t.co/G2sAd5n3Bf https://t.co/L5Y8bbCVmM
Stoprocentní bilance
Nejsou to ale jen tréninky, kde si dopřává dávky kilometrů.
Jednu sólojízdu si zkusila i loni na světovém šampionátu.
Ve třetině silničního závodu v britském Harrogate pláchla soupeřkám a po více než 100 kilometrech, které strávila osamoceně na čele, projela cílem na prvním místě.
Až za dvě a čtvrt minuty finišovala druhá Anna van der Breggenová.
„Chtěla jsem do toho šlápnout při stoupání, protože jsem si myslela, že by to mohlo být dobré pro náš tým. Uviděla jsem, že jsem si vyjela určitý náskok. A tak jsem si jen řekla: ‚Pokračuj‘. Byl to bláznivý plán,“ vyprávěla poté, co si spravila chuť po bronzu z časovky.
V letošní sezoně se chtěla ukázat v duhovém dresu. Ideálně plánovala ještě vylepšit loňský ročník, v němž mimo triumfu na mistrovství světa vyhrála i ženské verze Strade Bianche a Lutych-Bastogne-Lutych nebo Giro Rosa.
SÓLOJÍZDA. Nizozemka Annemiek van Vleutenová si na šampionátu v silničním závodě s hromadným startem v britském Harrogate jede pro zlato.
Vše nasvědčovalo tomu, že by se jí to mohlo podařit. „Myslím si, že jsem ještě nikdy nezačala sezonu v takové formě. Pokud jde o přípravu, byla to ta nejlepší zima v celé mé kariéře,“ líčila.
Koronavirus však její plány zhatil.
Kvůli pandemii dosud absolvovala jen jeden závod - klasiku Omloop Het Nieuwsblad, kterou vyhrála - a od té doby na další možnost, kde by mohla poměřit síly se soupeřkami, čeká.
Další krok vpřed pro ženskou cyklistiku. Pojede se Peklo severu |
Krizi ale ze sportovního pohledu nebere tragicky.
„Jasně, bylo by smutné, kdybych už svůj duhový trikot nemohla ukázat v závodě,“ říká. „Ale alespoň mám v tom dresu dobré statistiky - jeden závod, jedno vítězství. Stoprocentní bilance,“ směje se.
„Zůstávám na pozitivní vlně. Stále udržuju kontakt s pelotonem, posíláme si zprávy a navzájem si voláme. Je příjemné slyšet, jak se ostatní vypořádávají se situací a můžeme sdílet nápady, jak zůstat v tomto období fit,“ doplnila.
I přesto už ale vyhlíží srpnový návrat do závodů.
A při nich bude chtít zúročit najeté kilometry.
