Dlouho jste se pohyboval ve skupině, která jela o bronzovou medaili, nakonec je z toho sedmé místo. Jak ho hodnotíte?
Celý závod jsme absolvovali ve stejném složení, v jakém jsme dojeli i do cíle. Možná ta skupina mohla být trochu menší, aby to bylo klidnější. Takhle to bylo dost hektické, člověk si pořád musel hlídat svou pozici, ale zároveň to byl fakt super závod, který jsem si i díky fanouškům užil. Na medaili jsem bohužel nedosáhl, prostě a jednoduše už jsem na ně potom neměl. Poslední kolo bylo úplně na doraz a já už byl docela rád, že jsem v cíli. Ale za sedmé místo jsem strašně rád.
Byl to dneska velký boj?
Byl. A stál hodně sil. Vlastně jsem na to zvyklý, protože se se stejnými lidmi poměřuju víceméně každý týden. Nebylo to nic, co by mě nějak překvapilo. V Belgii nás takhle hodně jezdí stabilně, máme podobnou výkonnost, tak se pořád mezi sebou motáme, jsme na sebe zvyklí. Určitě to mezi námi není žádná válka, akorát jsme dneska oblékli trochu jiné dresy.
Před závodem jste ale v medaili doufal.
No jasně, medaile by byla medaile, ale ani sedmé místo není špatné. (usměje se)
Nejste ani lehce zklamaný, že to doma nevyšlo?
To ne, zatím nejsem, teď po závodě jsem spokojený. Pro mě je opravdu ta elitní desítka skvělá, navíc před domácími fanoušky, kteří vytvořili úžasnou atmosféru.
Trať vám, předpokládám, seděla, vždyť jste na ní jako doma.
Určitě se mi líbí, je poctivá, těžká, navíc rychlá, takže dobrý. Mám na ni odježděno pár hodin tréninku, takže ji mám zažitou a nemám k ní žádné výhrady.
Co říkáte na výkon Mathieua van der Poela, který si už v úvodním kole vypracoval rozhodující náskok?
Na to jsme bohužel taky zvyklí (smích). K tomu nemám co dodat, viděl jsem ho akorát na startu. On je Mathieu trošku někde jinde.
