Je to zklamání?
Hlavně je to každou sezonu to samé - pořád tam chybí kousek. Opakuju to každý závod, je tam patnáct, dvacet kluků, kteří jedou o nejlepší pětku. Já byl mezi nimi, ale poslední tři čtyři kola jsem bohužel lapal po dechu a musel jsem zvolnit.
Čím to bylo? Nenechal jste se unést atmosférou?
Ne, to ne. Ono to v těch našich závodech jinak ani nejde. Když nejste vepředu ze začátku, už tam pak nejste vůbec. Tak to prostě je.
V průběhu závodu jste se často objevoval na čele stíhacích skupin. Nebralo vám to zbytečně síly?
Nikdo mi s tempem moc nepomáhal a možná jsem to pak až moc chtěl sjet celé sám. Ta skupina před námi totiž nebyla zase tak daleko. Ale možná to byla chyba, teď už těžko říct.
Jiná technická chyba nepřišla?
Nene, jiná chyba nepřišla, rozhodla výkonnost.
Mrzí vás hodně, že nejlepší desítka doma v Táboře nevyšla?
Mrzí hodně. I na tu pětku to nebylo zase tak daleko.
Dá se říct, jaká maličkost tomu v každém závodu chybí?
To kdybych věděl, tak už to dávno dělám. Musím prostě pokračovat v tvrdé práci a doufat, že to jednou vyjde.
Triumfoval už tradičně Mathieu van der Poel. Neříkáte si, aby už přestoupil na silnici?
To já nevím, já ho na trati ani nevidím (smích).