„Stalo se to v březnu na Strade Bianche a Coppi e Bartali. Kontroly Mezinárodní cyklistické unie? Ne, to jsou skryté záběry francouzské televize,“ hlásal v neděli italský článek.
Novináři Thierry Vildary a Marco Bonarriga se začátkem roku pustili do rozsáhlého vyšetřování mechanického dopingu v cyklistice. Pořídili si drahé detektory tepla, které vydávali za kamery a jali se snímat cyklisty na dvou výše zmíněných závodech.
„Jak to, že to trvalo tak dlouho? Vždyť jsou tak efektivní. UCI by je měla využívat v závodech a odchytávat podezřelá kola, která by následně rozebrali a zjistili, jestli tam není něco navíc. Je mi záhadou, proč pro hledání motorků nebyly termokamery použity,“ říká prezident Asociace profesionálních cyklistů Gianni Bugno.
Záběry francouzské televize ukazují, že na některých kolech svítí v oblasti středové trubky nebo na ráfcích žlutá nebo červená barva, což prý značí motorky nebo elektromagnetické pole. Pět motorků mělo být ukryto ve středové trubce, dvě zadní kola pak měla být poháněna pomocí magnetů.
Tady se ale názory expertů trochu rozcházejí. Někdo tvrdí, že je to jasný důkaz mechanického dopingu, vždyť takové zbarvení kola může mít jedinou příčinu - motorek v rámu. Jiní, hlavně ti z UCI, zase říkají, že může jít o pouhou kinetickou energii. „Možná je to jen tření, nevím,“ prohlásil prezident UCI Brian Cookson.
Neví, nebo spíš nechce vědět?
Že obrázky nic moc nedokazují, prohlašuje i cyklistický server Inrng.com, který na svém twitterovém účtu upozorňuje, že středová trubka na kole má stejnou barvu jako zadní část auta...
Motorek kontra neodymové magnety
Dvojice reportérů navštívila v Budapešti výrobce motorků Ištvána Varjase, člověka podezřelého z dodávání těchto zařízení do nejvyšších pater silniční cyklistiky. Varjas přiznal, že první motorky se v kolech mohly objevit už v roce 1998. Zároveň připustil, že nejefektivněji pracují během vysoké kadence.
To by nahrávalo fámám o mechanickém dopingu v podání Alberta Contadora během loňského Gira nebo Chrise Frooma během desáté etapy loňské Tour de France.
„Nejnovější verze motorků jsou pak jen pět centimetrů dlouhé a hrozně lehké. Mohou vyprodukovat nastavitelné množství energie, dokonce až 250 wattů!“ vyřkl neuvěřitelné číslo Varjas.
S takovou pomocí se z průměrného cyklisty stane mistr světa...
Maďarský mechanik dále potvrdil, že ten nejsofistikovanější doping už není ten s motorkem, ale s ráfky z uhlíkových vláken s neodymovými magnety, které jsou schopny vyprodukovat až 60 wattů a jsou ovládány přes bluetooth.
Právě bluetooth je zmiňováno ve spojitosti s Contadorovým kolem během 18. etapy loňského Gira. Dokument stanice Stade 2 ukazuje záběry, kterak Contadorův mechanik po etapě točí zadním kolem a druhou rukou přitom neustále cvaká na hodinkách, jako by na nich něco nastavoval.
Contadorovo kolo následně bez problémů prošlo kontrolou.
„I těch 60 wattů může udělat v nejtěžších etapách ohromný rozdíl. Takové kolo ale vyjde na 50 tisíc eur, takže si ho může dovolit jen omezený počet sportovců,“ říká Varjas, jehož firma E. Powers vyrábí a prodává motorky do kol.
Je testování UCI dostatečné?
Kritika se valí i na stranu UCI. „Využívají tablety na startu, kdy jsou motory vypnuté. Jednou jsme zkusili jejich zařízení a proti magnetickému poli je úplně k ničemu,“ nebral si italský list servítky.
Zároveň upozornil, že pokud je kolo v pohybu, pro tablet UCI je hrozně těžké rozpoznat jakékoliv magnetické pole. Proti tomu se ale samotná cyklistická unie ohradila.
„S tím nesouhlasíme, jsme přesvědčeni, že nyní máme metody, které jsou velmi efektivní. Technologický podvod se snažíme odhalit už mnoho let, proto jsme v loňském roce zkoušeli několik úplně nových metod testování. Zkoumáme pomocí termovize, rentgenů, ultrazvuku. Ale nejúčinnější se ukázala magnetická rezonance. Tuhle metodu jsme vytvořili ve spolupráci se specializovanými vývojáři. Umožňuje nám to otestovat kolo za méně než minutu,“ píše se v prohlášení.
Díky téhle metodě odhalili i motorek v kole Belgičanky Femke van den Driesscheové, která celou kauzu kolem cyklistického dopingu spustila na konci ledna během světového šampionátu v cyklokrosu.
„Chytili ji, protože to byla iniciativa belgické policie, ne UCI,“ píše se v článku Corriere della Sera.
Dokument dále poukazuje, že komisaři UCI kontrolovali třeba na Paříž-Roubaix před závodem. Celkem šlo o nějakých 226 kol, což jsou ale zhruba dvě pětiny kol, které do závodu můžou zasáhnout.
„Už vloni jsme UCI předali podezřelá jména i z Tour de France. Výsledek? Nulový,“ říká pro francouzskou televizi Jean-Pierre Verdy, jeden z členů francouzského antidopingového programu.
Faktem je, že italsko-francouzský tandem zatím žádného viníka skutečně neodhalil, dokonce ani nepřišel s žádným usvědčujícím důkazem, který by skutečně dokazoval použití této technologie. Otázkou tak zůstává, nakolik relevantní tyto informace jsou?