Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Syn dealera kokainu vídal vraždy i znásilnění, ten si nic líbit nenechá

Matt Barnes po tréninku Golden State | foto: AP

13 2017
Přezdívá se mu poslední drsný muž v NBA. Už čtrnáctou sezonu otravuje Matt Barnes protihráče a rozčiluje soupeřovy fanoušky a získává si spoluhráče a příznivce klubu, za který právě hraje - a že těch už bylo víc než jen pár. Teď má pomoci Golden State Warriors přežít dobu bez zraněné hvězdy Kevina Duranta.

„Na začátku své kariéry jsem musel být rváč, abych se v NBA udržel. Dělal jsem všechno, co jsem měl dělat, a ještě spoustu věcí, co jsem dělat neměl. Kdybych to nedělal, už mám dávno po kariéře,“ říká Matt Barnes o své roli v nejlepší lize světa.

Tvrdá obrana, vrážení po odpískání, jakoby náhodný loket do břicha poté, co se po faulu zaklesnou dva hráči do sebe. To jsou věci, které má Barnes naučené jako z učebnice - pokud by nějaká taková byla. A můžete se spolehnout, že pokud mu něco podobného provedete vy, nezůstane to bez trestu.

Fotogalerie

„Vyrostl jsem v osmdesátých letech, kdy se hrál basketbal hodně tvrdě. Pistons, Celtics, Knicks. Všechny nejlepší týmy té doby hrály velmi hrubě. Prostě pořádní chlapi, co hrají basket. Od malička jsme hráli na ulicích americký fotbal a sráželi se u toho na chodník, naučilo mě to rány přijmout i rozdat,“ vzpomíná Barnes.

„Hrozně rád hraju tvrdě. Nechci nikoho zranit, ale jsme chlapi, a ne žádné baletky. Zapomeňte na to, že je basket bezkontaktní sport,“ pokračuje Barnes.

Nikdy neměl vyšší sezonní průměr než těsně přes deset bodů na zápas. Ani si nikdy nevydělal více než tři a půl milionu dolarů za sezonu, což je na NBA podprůměrná/ částka. V devíti sezonách dokonce vydělával méně než dva miliony.

Navíc v žádném klubu nebyl déle než tři sezony v kuse a Warriors jsou už jeho devátým klubem v NBA. V Golden State, LA Clippers a Sacramentu byl tenhle kalifornský rodák dokonce dvakrát.

Nejlepší spoluhráč, nejhorší protihráč

„Svůj tým beru jako svou rodinu a pro svou rodinu bych zemřel. Jsem ochránce a vždycky budu. Byl jsem v týmu s velkými hvězdami, s Blakem Griffinem, Chrisem Paulem a dalšími, kteří se dočkali tvrdých faulů a nevhodného zacházení od soupeřů. Chci, aby mé hvězdy vítězily, tak je musím chránit,“ řekl před časem - a proto si ho teď vybrali Golden State.

Příklady prokáží, že si Barnes nevymýšlí.

Ten první je z října 2013, kdy v zápase Clippers proti Oklahoma City strčil do pivota Serge Ibaky, který chvíli předtím tvrdě fauloval Blakea Griffina. Oba se pak dostali do strkanice, která vyústila ve skoro tříletou nenávist a vyměňování ostrých slov přes média.

Barnes s Ibakou si nic nedarují

„Je jedním z nejlepších spoluhráčů, kterého jsem kdy měl. Prostě milujete mít ho v týmu. Naše děti se spolu kamarádí a on vychází mimo hřiště se všemi. Není mnoho lidí, jako je on,“ chválí ho hvězdný rozehrávač Chris Paul.

„Kryje vám záda pokaždé, když je potřeba. Hráči jako on se hledají opravdu velmi těžce,“ přitočil se s lichotkou Blake Griffin.

Barnesova povaha se u něj nevzala jen tak, pochází z komplikované rodiny a jeho dětství nebylo vůbec jednoduché.

„Viděl jsem toho víc, než 90 procent lidí na téhle planetě. Viděl jsem, jak někdo postřelil člověka, jak někdo ubodal člověka. Viděl jsem spoustu drog, viděl jsem znásilnění. Jsem pravý chlap. Lidi si ze mě dělají legraci, ale já si na nic nehraju,“ říká o sobě Barnes.

V roce 2011 dokonce přesprintoval celé hřiště, aby pomohl svému tehdejšímu spoluhráči Stevu Blakeovi ve strkanici se střelcem Dallasu Jasonem Terrym. Tehdy nebylo daleko od velké bitky.

Barnes se řítí do konfliktu s Terrym

„Chcete mít v týmu hráče, kteří se postaví za své spoluhráče. To vás jako tým stmelí,“ chválil ho Kobe Bryant poté.

„Nikdy nedopustí, aby se spoluhráči něco stalo. Jediný jemu podobný hráč je Stephen Jackson,“ přirovnává Barnese k dalšímu bouřlivákovi ligy křídlo Sacramenta Garrett Temple.

„Miluji být uprostřed hádky a strkanice na hřišti, je to velká zábava,“ prohlásil jednou Barnes a nelze mu nevěřit.

Jeden z prvních průšvihů Barnesovy kariéry přišel v roce 2008, kdy v zápase proti Houstonu trefil ramenem do hlavy Rafera Alstona, který právě stavěl clonu.

Barnes vyvolal rvačku mezi hráči Phoenixu a Houstonu

Následná potyčka neměla daleko od toho, aby se přenesla mezi diváky a Barnes byl mezi mnohými potrestanými hráči. Nakonec vyfasoval vyloučení a dvouzápasový trest, za který mohl být ještě rád.

Minulý březen se dostal do potyčky s hráčem Milwaukee Johnem Hensonem, který chvíli předtím zblokoval Barnesovu střelu. Oba si vyměňovali nadávky tak dlouho, až byli vyloučeni. Všichni se vylekali, když se pak Barnes rozběhl za Hensonem do šatny se snahou si to s ním vyříkat. Díky ochrance se do šatny nedostal a inkasoval trest na jeden zápas.

Barnesův konflikt s Hensonem

Barnes je prostě perfektní terč všeobecné nenávisti a on sám to uznává. Nevadí mu to. „NBA má své hrdiny i zločince. Já jsem ten špatný, ale musíte mě brát vážně, já neustoupím,“ říká Barnes.

LeBron James nemůže ukázat prostředníček na fanoušky, co mu nadávají a pálí jeho dresy. Stephen Curry si nemůže otevřít pusu na diváky, kteří si dělají legraci, že vypadá jako dítě. Carmelo Anthony nemůže poslat někam novináře z New Yorku, kteří ho neustále uhánějí. Tyhle celosvětové figury si nemohou dovolit poškodit svou pověst a vědí to, Barnesovi je pověst ukradená.

Když mu budete z prvních řad hřiště nadávat, poletí k vám zpět anglické slovíčko začínající na písmeno F i přes pokutu, kterou za to hráč téměř vždy dostane.

Barnes už zaplatil téměř půl milionu dolarů jen za nadávky fanouškům, což je více, než kolik si vydělal ve své druhé sezoně v NBA v týmu Philadelphie.

„Kluci, kteří mě neznají, si myslí, že jsem blbec. Ale to platí jen do chvíle, než si se mnou zahrají v týmu. Pak mě chválí nadosmrti. To stejné fanoušci. Už jsem zvyklý,“ říká s úšklebkem Barnes.

„Absolutně jsem ho nesnášel. Jeho a ty divné vlasy, co má. Teď je možná můj nejoblíbenější spoluhráč. Vždy tak skvěle zapadne do týmu,“ říká o něm pivot DeAndre Jordan.

Je jen málo hráčů, kteří i jako protihráči dokážou ocenit, co Barnes dělá, a on se s jedním takovým setkal.

V březnu 2010 hráli Orlando Magic proti Los Angeles Lakers a Barnes samozřejmě bránil Kobeho Bryanta.

Po útočném doskoku jakoby náhodou srazil Bryanta loktem na zem. Následně strčil do Kobeho po odpískání, krátce poté i přes faul odstrčil Bryanta znovu. Vrazil do něj cestou na čáru trestného hodu a znovu a znovu.

Poté přišel velmi známý moment Bryantovy kariéry ukazující neskutečnou soustředěnost legendy Lakers. Kobe bránil Barnese, jenž vyhazoval z autu. Barnes naznačil přihrávku Kobemu přímo do obličeje - míč se zastavil tak deset centimetrů od Kobeho nosu - a on ani nemrknul.

Bryant dohrál zápas s 34 body, ale řekl, že to byl jeden z nejtěžších večerů v jeho kariéře, a navíc Lakers prohráli.

Barnes a jeho provokování Kobeho Bryanta

Když se pak na konci sezony stal Barnes volným hráčem, hned ten den mu volal Kobe. „Chceš jít hrát se mnou do Lakers?“ zeptal se. „Sakra, jasně, že chci,“ řekl Barnes a zavěsil.

Dětství s bolestí a sportovní vykoupení

Abychom pochopili Barnesovu divokou náturu, neustálou touhu po respektu ostatních, musíme se vrátit na začátek k jeho dětství, kde k chování dnes již 37letého hráče leží klíč.

Byl prvním synem afroamerického mariňáka Henryho Barnese, který vynikal častými výbuchy vzteku. Ty nakonec zapříčinily i jeho odchod od námořnictva o od Anny Barnesové, Italky, která učila na základní škole.

Henry si po návratu z armády vydělával jako drogový dealer, což nevytvářelo právě pohodové prostředí pro výchovu dítěte. Barnes junior si od svých šesti let pamatuje, jak u nich doma lidé užívali kokain, pro který si přišli k otci. Oba Barnesovi rodiče navíc byli drogově závislí a často se hádali.

„Nesnášel jsem, jak vypadali a jak se chovali lidé po drogách. Jsem rád, že jsem nikdy nezkoušel kokain, protože by se mi to určitě zalíbilo. Znám se,“ tvrdí Barnes.

Barnesův otec také těžko snášel rasismus, kterého bylo tehdejší Sacramento, kde rodina vyrůstala, plné. Často se dostával s lidmi do hádek, a ještě častěji se pral.

Když se Henry Barnes nedostával do hádek s rasisty nebo s lidmi, co mu dlužili za drogy, obracel své pěsti ke své rodině.

„Můj otec měl těžké dospívání a jeho otec ho hodně bil, když byl malý. Nedělal nám nic strašného, ale dnes by mu to už určitě neprošlo. Ale vychoval mě dobře, neskončil jsem na drogách ani nic podobného,“ vzpomíná Barnes mladší.

„Horší bylo, že bil matku. Přestával vždy, až když jsme přišli z pokoje (Matt a jeho mladší sestra Danielle a bratr Jason) a prosili ho ať přestane. To jsme těžce nesli,“ přiznává Barnes.

Když pak neměl Matt problémy doma, přibývaly ve škole. Jeho rodina byla chudá a on rychle rostl, proto ani nestíhali kupovat nové a nové šaty a Barnes byl terčem posměchu, že nosí všechno malé. Jeho boty musely vydržet minimálně rok, spíš více, aby byly peníze na nové.

Problémy mu však činila hlavně barva kůže. Prostě nezapadal nikam a lidé ho neustále sledovali a vysmívali se mu.

„Bylo to drsné. Nikdy jsem nebyl dost černý na to, abych byl s černými, ani dost bílý, abych byl s bílými, takže se se mnou nechtěl bavit nikdo a smáli se mi. A já se s nimi pral,“ vzpomíná na těžké období Barnes.

I přes všechny trable se stal sportovní hvězdou. Byl rychlý a vysoký, skvělý americký fotbalista na střední škole. Zároveň hrál i basketbal a velmi dobře, až se dostal na slavnou univerzitu UCLA.

Ještě na střední škole po jednom ze zápasů poničili školu vandalové. Nasprejovali na ní svastiky, nadávky na černochy a všemu vévodil nápis - Die Matt Barnes!

„Ten incident mě posílil, věděl jsem, že jsem černý, protože se mnou rozhodně nikdo nejednal jako s bělochem. Přijal jsem své italské předky a přestal to řešit,“ říká Barnes.

Derek Fisher, nepřítel číslo jedna

Ovšem že by se v posledních letech s blížící se čtyřicítkou uklidnil? To můžete rovnou zapomenout.

Jeden z nejznámějších incidentů Barnesovy kariéry proběhl v roce 2015 v semifinále Západní konference při sérii mezi Houstonem a LA Clippers.

Někdo z hlediště mu dost sprostě nadával, hodněkrát za sebou. Byla to žena. Zápas byl vyhrocený, ani Barnes rozhodně nebyl v klidu. Vypálil nadávku, kterou by žádné ženě zřejmě jindy neřekl. Tou oslovenou byla tehdy pětapadesátiletá Monja Willisová, matka houstonského tahouna Jamese Hardena, kterého v průběhu série Barnes hodně tvrdě bránil.

V poločase mu to došlo a ženě se došel omluvit - to ještě nevěděl, kdo to je. Ona jeho omluvu moc vřele nepřijala. Až pak v autobuse po zápase mu DeAndre Jordan řekl, o koho šlo. Jordanova matka se s tou Hardenovou zná, takže zprostředkovali telefonát a vše bylo vyřešeno.

Jiné velké průšvihy Matta Barnese přišly mimo hřiště. Jeden z nich je do dnešního dne plný mýtů a polopravd, které okolo ostatní vyprávějí. Rapper Kanye West dokonce vložil rým o tomto skandálu do své písničky „30 Hours“.

Týká se poslední tečky za Barnesovým manželstvím.

Matt se poznal se svou pozdější ženou Glorií už v dětství, o několik let později se dali dohromady a prožívali „pěkně italské manželství“ - s Barnesem to asi ani jinak nejde. Když byli v roce 2012 na pokraji rozchodu, zjistila Gloria, že je těhotná. Rozhodli se vzít a jejich svatba byla velkolepá i na poměry NBA. Jenže o chvíli později se manželství stejně rozpadlo.

O pár let později, na podzim 2015, trénoval Barnes se svým tehdejším klubem Memphis Grizzlies v kalifornské Santa Barbaře. A protože to mohla být na dlouhou dobu poslední Barnesova příležitost vidět své dva syny, které má v péči jeho bývalá manželka Gloria, jeli všichni čtyři spolu v autě do Gloriina domu v Sacramentu.

Barnesově bývalé manželce v jednu chvíli zazvonil telefon a přes bluetooth se spároval s reproduktorem v autě. A Matt v telefonu rozpoznal hlas svého bývalého spoluhráče Dereka Fishera, tehdy už trenéra New York Knicks.

Derek Fisher sleduje hru svých NY Knicks proti LA Lakers.

Derek Fisher

Barnes vyložil děti i Glorii a odjel. Ještě ten večer mu volá jeden ze synů a stěžuje si, že doma je neznámý pán a baví se s matkou. Barnes měl najednou jasno a vše se v něm začalo vařit. Sedl do auta a vyrazil na 140 kilometrů dlouhou cestu zpět k domu. Zaparkoval, přeskočil plot a běžel na zahradu - tam uviděl Fishera, jak drží Glorii kolem ramen. V tu chvíli přišel o rozum a začal Fishera honit po zahradě. Ten se ho snažil uklidnit, ale nefungovalo to. Naštěstí přiběhli sousedé a zabránili mu Fisherovi ublížit.

„Nikdy jsem nebyl tak naštvaný, nikdy v životě, a to jsem byl několikrát hodně vytočený. Když na to ale teď zpětně vzpomínám, jsem rád, že na mě skočili a nenechali mě se prát. Kdybychom tam byli jen ve dvou, nevím, jak by to dopadlo...,“ nechává Barnes větu nedokončenou.

Teď už se situace uklidnila a Barnes je smířený s novou realitou.

„Já se s ní rozvedl a já odešel, takže jsem s tím smířený. Gloria a já jsme přátelé, vycházíme spolu a střídáme se o děti bez problémů. Jde teď už jen o kluky,“ dodává umírněně Barnes.

„Dereka respektuji v tom smyslu, že ho má bývalá miluje a je s ním šťastná. Ona ho má ráda a mé děti ho také mají rády. Jako chlap chlapa ho ale nerespektuji ani trochu. Na světě je příliš mnoho žen na to, aby mi tohle provedl. Nic mi nedluží, jen jsem si myslel, že je lepší. Prostě se nastěhuje k mé rodině, mým dětem a ani nemá tu slušnost mi o tom říct. To nezní jako něco, co by udělal správný chlap. Vidím ho na fotbalových zápasech svých dětí a ani se na mě nepodívá, prostě se kouká do země. Odpustil jsem mu, ale nerespektuji ho. Dokud se bude chovat hezky k mým dětem, bude to fungovat. Jinak ať si mě nepřeje,“ vzkazuje na dálku Fisherovi.

Barnes sám také řekl, že poté obdržel spoustu telefonátů od hráčů i funkcionářů v NBA, kteří mu říkali, že jsou na jeho straně.

A jak reagoval Barnes na to, když Fishera legendární Phil Jackson vyhodil z pozice trenéra NY Knicks? Blazeovaným výrazem:

08.února 2016 v 18:22, příspěvek archivován: 10.března 2017 v 00:06

Matt Barnes posts Instagram photo after Derek Fisher fired by Knicks https://t.co/Zp6YRIP5Bx https://t.co/6n0MTjkph1

Další velký průšvih, možná už přes čáru zákona, se vztahuje k Barnesovu incidentu z loňského prosince, který se měl stát ve tři ráno v jednom z newyorských barů.

Právě v těchto týdnech a měsících se u soudu řeší obvinění, že při konfliktu s jinými hosty Barnes začal škrtit ženu a poté ji udeřil loktem. A muže, který ji chtěl chránit, povalil na zem a začal kopat. Kromě trestního řízení se konflikt dostal i k civilnímu soudu.

U šarvátky nemohl chybět ani Barnesův tehdejší spoluhráč DeMarcus Cousins, jeho podíl na nepříjemné situaci však nebude třeba potrestat.

Citlivá duše Barnes

Matt Barnes je teď sám, ale říká, že by se rád znovu oženil a měl další děti. Rád by holčičku, kterou by mohl vychovávat.

Zaznamenal také, že Fisher mluvil o možném comebacku do NBA. „Doufám, že se mu to vydaří. Označím si to datum našeho zápasu v kalendáři a bude to pro mě jako finále NBA. Zajistím si, abych ho mohl celou dobu bránit,“ slibuje výhružně.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze