Matej Mohorič si v 19. etapě dojel pro své druhé vítězství na letošní Tour de...

Matej Mohorič si v 19. etapě dojel pro své druhé vítězství na letošní Tour de France. | foto: AP

Nic neskrýváme. Jak Mohorič tišil kritiky a jel si pro druhý triumf z Tour

  • 26
Když se zadíváte do posledních výsledků Tour de France, můžete si připadat jako na mistrovství Slovinska. Už tři etapy v řadě opanovali jezdci z této dvoumilionové zemičky. Výkony Tadeje Pogačara podtrhuje Matej Mohorič, šestadvacetiletý rodák z města Kraň a po devatenáctém dějství závodu i dvojnásobný vítěz.

Když do cíle zbýval kilometr, ohlédl se za sebe a na vlastní oči se přesvědčil: Nejsou za mnou! Poté zaťal ruku v pěst a s úsměvem na tváři pokračoval dál.

Jel si pro druhý triumf v letošním ročníku Tour. „Neuvěřitelné,“ vydechl jezdec Bahrain-Victorious v cíli, když odpovídal na dotazy reportérů.

Zdá se, že čím delší etapa, tím víc mu sedí.

Slovinci vládnou Tour. Mohorič znovu uspěl z úniku a má už druhý triumf

V letošním ročníku už vyhrál sedmé dějství, s téměř 250 kilometry nejdelší za poslední roky, a i nyní ho od prvního do posledního šlápnutí dělilo přes 200 kilometrů.

„Začátek byl hodně nervózní,“ popisoval páteční etapu. „Když se vytvořil únik, přesvědčoval jsem ostatní, aby makali, že nás peloton možná přestane nahánět.“

Což se vyplatilo.

Poté, co se denní únik rozrostl na dvacet členů, cyklisté v pelotonu svěsili nohy a nechali skupinu uprchlíků jet. Její náskok vystoupal na více než deset minut a bylo jasné: Tour uvidí dalšího vítěze z úniku.

Matej Mohorič jede v úniku během devatenácté etapy Tour de France.

„Snažil jsem se šetřit síly, jenže to moc nešlo,“ popisoval Mohorič. „Když Nils Politt přidal na posledním kopci, byl jsem úplně na limitu. Jenže jsem si řekl, že tohle je ten moment, kdy musím ještě zabrat, ještě jednou pořádně zasprintovat.“

To skutečně udělal a byl to najednou on, kdo se ocitl před svými soupeři. „Ohlédl jsem se a nikdo za mnou nebyl. Jel jsem proto tak, jak nejvíc jsem mohl. Na konci mi úplně odešly nohy. Spíš než na výkon jsem se proto soustředil na to, abych byl v co nejlepší aero pozici. Naštěstí to vyšlo a náskok jsem udržel až do cíle.“

Premiant ve škole

Tím tak rozšířil svou sbírku úspěchů o další cenný vavřín. A že jich nemá málo. Ve svých šestadvaceti letech už má triumfy ze všech tří Grand Tour a mezi profesionály slavil celkem čtrnáctkrát.

I přesto občas zůstává trochu v pozadí. „Je jedním z nejvíce podceňovaných špičkových jezdců současnosti. Jednoho dne bude schopný vyhrát celou Grand Tour,“ tvrdí o něm Jacky Durand, expert Eurosportu.

Matej Mohorič slaví vítězství v 19. etapě Tour de France.

Za velkými triumfy směřoval už od mládí.

Ostatně jako první cyklista v historii vyhrál po sobě mistrovství světa juniorů i jezdců kategorie do třiadvaceti let.

Tour de France 2021

Vše o závodě

Narodil se ve slovinské Krani. Oba jeho rodiče jsou učitelé a pokud by nedělal cyklistiku, možná by také zamířil na studijní dráhu. Ve škole totiž prý patřil k premiantům a když vyjmenovává své záliby, kromě sportu překvapí i psychologií.

„Mám rád také cizí jazyky. Kromě slovinštiny mluvím anglicky, německy a italsky,“ vyprávěl před lety, což jen potvrzuje tím, jak podrobně při rozhovorech popisuje dění v etapách.

Přesto u něj sport postupně vyhrával. „Bydlel jsem v poměrně kopcovité části Slovinska, takže jsem začínal na horském kole,“ říkal. „Ale měl jsem kamaráda, který jezdil na silničce, a když mi bylo kolem dvanácti let, přemluvil mě, abych ji zkusil.“

A silnice ho bavila natolik, že už u ní zůstal.

Děsivý pád na Giru

Svou první worldtourovou smlouvu podepsal ještě před mistrovstvím světa třiadvacetiletých a v roce 2014 oblékl barvy týmu Cannondale.

I když se o něm mluvilo jako o jednom z největších talentů, chvíli mu trvalo, než zvládl přechod z mládežníků mezi dospělé.

„Byl jsem ještě dítě. Potřeboval jsem čas na to, abych si zvykl na vyšší úroveň. Před dvěma lety jsem byl junior, pak třiadvacítkář a najednou jsem závodil mezi elitou. To byl opravdu velký, velký skok,“ vzpomínal kdysi.

Přesto se postupně lepšil.

Premiérového profesionálního vítězství se dočkal v roce 2016 na Hainanu a o rok později si připsal i první velký úspěch – triumf v sedmé etapě španělské Vuelty (jak jinak než po sólovém úniku).

Postupně se vypracoval ve skvělého univerzála. Zvládne přejet kopce, na rovině udrží vysoké tempo a je velmi dobrým sjezdařem.

I když jeden takový sjezd se mu málem vymstil.

Na letošní Giro jel povzbuzen slušnými jarními výkony. Formu potvrzoval i v Itálii a měl velký podíl na vítězství kolegy Gina Mädera v šesté etapě, kterého z úniku dotáhl pod závěrečné stoupání.

Než však Mohorič dostal šanci jet i na sebe, Giro pro něj skončilo.

Za všechno mohl sjezd z Passo Godi v deváté etapě. V jedné ze zatáček trefil pedálem obrubník, což ho rozhodilo a katapultovalo přes řídítka. Na silnici dopadl přímo po hlavě a poté děkoval: „Přilba mi zachránila život.“

I díky ní z děsivé nehody vyvázl jen s lehkým otřesem mozku a s pár modřinami a o několik týdnů později už závodil.

Na začátku června byl dvakrát druhý a celkově sedmý v závodě Kolem Slovinska, ke konci měsíce pak slavil domácí titul, když za sebou nechal i Tadeje Pogačara.

Ty největší úspěchy ale nyní prožívá až ve Francii.

Nic neskrýváme

Nejsou to však jen příjemné okamžiky, které řeší.

Ve středu se objevila informace, že v hotelu, v němž byl ubytovaný Mohoričův tým Bahrain-Victorious, proběhla policejní razie. Důvod? Podle úřadů podezření z „nabytí, převozu, držení a dovozu zakázaných látek nebo prostředků bez lékařského oprávnění“.

„Bylo tady asi padesát policistů, prošli úplně všechny moje věci. Řekl jsem jim: Klidně, nemám co skrývat,“ popisoval tehdy Mohorič.

Na situaci reagoval i při dojezdu páteční etapy. Nejprve ukázal rukou na název týmu na dresu a poté s prsty přiloženými k ústům naznačil gesto  zapínání zipu.

Mlčte, kritici! jako by chtěl naznačit.

ZAMKNOUT PUSU. Matej Mohorič gestikuluje při průjezdu cílem 19. etapy Tour de France.

„V posledních kilometrech jsem o tom znovu přemýšlel. Cítil jsem se tehdy jako kriminálník. Nebylo to vůbec příjemné, procházeli nám osobní fotografie, zprávy v mobilu,“ popisoval.

Poté ale smířlivěji dodal: „Na jednu stranu je dobře, že v pelotonu probíhají kontroly. A my rozhodně nic neskrýváme, což se potvrdilo. Na druhou stranu mě to však urazilo a ten systém mě trochu zklamal.“

Co ho však rozhodně nezklamalo, jsou výsledky v etapách.

Zvlášť když slaví druhé vítězství.