"Cíl jejich cesty prý nebyl věrohodný. Přitom jsme posílali zvací dopisy," říká prezident České florbalové unie Filip Šuman. "Nevím, nakolik je čtrnáct florbalistek ve věku 15 až 19 let pro Česko nebezpečných, každopádně jsme pár dní před začátkem mistrovství museli předělávat rozpis turnaje, znovu tisknout programy."
Tiskový mluvčí ministerstva zahraničí, pod který úřad v Tbilisi spadá, Filip Kanda však kontruje: "Pozvání od subjektu v České republice není a priori dokladem, který by garantoval udělení víza."
Česká konzulka v Gruzii si proto hráčky pozvala na pohovor, ty však podle Kandy ani po několika výzvách nedorazily. K dispozici byl pouze trenér, "který ani neznal složení svého týmu, hráčky pak ani v žádostech nevěděly, kde se turnaj koná. Což byste vědět měli, když se připravujete na vrcholnou akci," popisuje Kanda.
Šéf českého florbalu Šuman tvrdí: "My jsme od Gruzínců dostali informaci, že hráčky na pohovoru byly. Měly od nás pozvání s místem konání, věděly, kam přijet. Zároveň ale nepředpokládám, že by tiskový mluvčí ministerstva lhal. Nemohu zprávy z Gruzie ověřit. Pokud hráčky na velvyslanectví nepřišly, je to od nich diletantství."
Gruzínci mají s cestováním za florbalem velké trable. Třeba na nedávnou kvalifikaci na MS do Španělska dorazili jen se sedmi hráči a jedním trenérem, neboť zbytek týmu nedostal víza. Na nedávný turnaj zase dorazily Gruzínky v kompletní sestavě a domů se jich vrátila jen půlka.
Jelikož je florbal v Gruzii hodně malý sport, nepotřebujete mnoho, abyste se vyšvihli až do reprezentace. A tak v tom řada lidí může vidět snadnou cestu, jak se dostanou za hranice.
"Bohužel se setkáváme s případy, kdy se cizinci snaží pod záminkou kulturních či sportovních akcí získat schengenské vízum, proto musíme vždy postupovat individuálně," potvrzuje i mluvčí Kanda.
"Na druhou stranu si nedokážu představit, kterak se parta juniorek rozprchne po Evropě," říká Šuman.
I když – kdo ví, třeba by v Olomouci mezi zápasy mohly narazit na nějakou "velkou lásku" ve stylu filmového Kolji.
