Kdyby vám to někdo řekl před začátkem sezony nebo před týdnem, věřil byste?
Na začátku sezony ne. Před týdnem jo, i včera.
Ještě po rozběhu jste byl přitom v Moskvě rozladěný.
Ale věřil jsem si od začátku, i když jsem běžel pomalu. Věděl jsem, že další den to bude lepší. Bylo to stejné jako v hale, první závod špatný, ale ten druhý byl o něčem jiném. Asi to budu mít takhle furt.
Jak se vám ve finále běželo v první dráze?
Dobře, akorát jsem musel vybíhat pomalejší začátek. Pak jsem měl rychlý finiš, zatímco všichni to docela nakopli, chtěli tam být první. Já šel zezadu a povedlo se mi to.
Záměrně jste to nenapálil?
V první dráze to nejde. Kdybych byl v sedmé, tak bych šel se všemi ostatními. Možná by to bylo horší, možná lepší.
Jak jste vnímal závěr, když jste dotahoval soupeře a dostal se dokonce před Kiraniho Jamese?
Já ho vůbec neviděl, ani jsem nevěděl, že vyhrál Merritt. Věděl jsem akorát, že jdu přes Brazilce Henriquese, že na něj mám a budu sedmý. Jak jsem probíhal cílem, viděl jsem na obrazovce, že jsem pátý.
Co jste si pomyslel?
To je nějaký divný.
Loni jste vyhrál mistrovství Evropy, letos byl pátý na mistrovství světa. Dají se srovnat pocity v cíli?
Euforie z vítězství je asi větší, i když páté místo je asi hodnotnější. Ale euforie, když víte, že jste byl první a nikdo vás nepředběhl, je víc.
V CÍLI. Čtvrtkař Pavel Maslák dobíhá do cíle ve finále mistrovství světa v Moskvě.
V Moskvě vás předběhl jeden Evropan, Jonathan Borleé. Mrzí vás, že jste neobhájil pozici evropského lídra?
Nemrzí, oba Borleéovci jsou většinou na akce dobře připraveni, a kdyby loni na Evropu jeli, asi by mě oba porazili. Já měl štěstí, že nejeli a mohl jsem toho využít.
Uvědomujete si, že si každým rokem posouváte laťku výkonů výš a výš? Páté místo na mistrovství světa je už hodně vysoko.
Ale není to žádná laťka. Podívejte na překážky, tam se obhájce titulu Greene ani nedostal do finále. Takový je život, jednou se sezona povede víc, jindy míň. Laťka není stanovena, každý rok jdeme odznova.
Jaký jste měl vůbec sen, když jste začínal s atletikou?
To přesně nevím. Ale jak se člověk dostává víc na akce, sen je jasný: vyhrát olympiádu, svět. Oboje nebo jedno z toho. To mají všichni stejné.
Tohle vás nakopne?
Doufám, že jo.
Váš trenér Dalibor Kupka prohlásil před odjezdem do Moskvy o vaší medaili z mistrovství světa: Počkejte si dva roky.
Je to možný. Z Evropy už mám, další svět je za dva roky, tak uvidíme za dva roky.
Jak se teď cítíte po těle?
V pohodě, nepřijde mi, že bych běžel čtvrtku.
Nakopne váš výsledek i Zuzku Hejnovou, která trénuje ve vaší skupině?
Myslím, že ne. Ona ví, na co má, nepotřebuje nakopávat.
