Nyní, po třech týdnech práce na oválu v německém Inzellu, naopak spokojeně hlásí: „Probíhalo to v pohodě. Záda jsem vůbec necítila, i když jsem zase hodně jezdila v podřepu a předklonu. Ani po 25 rychlých kolech v kuse se Sebkem Druszkiewiczem se nic nedělo. Žádný náznak, že by se mi v zádech mělo něco pohnout.“
Jen úpon u kolena zpočátku lehce pobolíval. Uklidňovala se: „To je možná i kvůli přechodu z kolečkových bruslí na jiné.“ A skutečně, při prvních přípravných závodech už ani tuto bolest necítila.
Právě kvůli stále více opotřebovanému tělu trojnásobné olympijské šampionky jí kouč Petr Novák naordinoval po olympijské zimě mnohem delší tréninkovou přestávku, než bývala zvyklá.
„Minulá sezona byla pro mě fyzicky i psychicky opravdu náročná,“ vykládá Sáblíková. „Až do 1. července byl proto veškerý můj letošní trénink vlastně jen taková improvizace.“
Rovněž ledová příprava začala později. Při prvních ze série tří přípravných závodů v Inzellu startovat odmítla. „Ještě jsem se na ně vůbec necítila,“ vykládala.
Zato 20. října už připravená byla.
„Sama si řekni, které tratě chceš zkusit,“ nechal to netradičně na ní Novák.
Vzápětí ho Sáblíková překvapila. Vybrala si nejen „svoji“ trojku, ale i pětistovku.
„Přitom tu jezdí jinak dost nerada,“ připomněl trenér a vyložil si to tak, že v jeho svěřenkyni se opět probouzejí instinkty rozené závodnice.
„Stejně mi připadá, že ta sezona začíná hrozně brzo, že nejsem pořádně rozježděná. Ani technicky to není takové, jak bych si představovala,“ povídala Sáblíková.
Časomíra měla jiný názor. „Vstupní“ trojku vyhrála v čase 4:03,76 a navrch v přímém souboji porazila svoji věčnou sokyni Ireen Wüstovou, u které se spekulace o možném ukončení kariéry ukázaly jako předčasné.
„Asi to se mnou až tak špatné není,“ usoudila Sáblíková. „Ale byl to jen první výstřel.“
Minulý víkend pak v Inzellu přidala dokonce i svůj nejlepší evropský čas kariéry na 1000 metrů, když zvládla tuto svoji vedlejší distanci za 1:17,06.
Zatím šlo pochopitelně jen o jakési výstřely nanečisto. Ten ostrý zazní až 16. listopadu při zahajovacím kole Světového poháru v japonském Obihiru.
Sáblíková a Novák se o této sezoně vyjadřují s jistou nadsázkou jako o „odpočinkové“ nebo jako o „sezoně s delším rozjezdem“.
„V minulých letech jsem už před startem svěťáku toho měla natrénováno tolik, aby mi to v uvozovkách vystačilo až do konce zimy,“ porovnává rychlobruslařka. „Zato letos vím, že musím pořádně trénovat i během sezony, abych měla vrcholnou formu v únoru na mistrovství světa a aby mi vydržela až do konce sezony.“
Také proto je ve výsledkových prognózách opatrná. Pročítá si kvalitní časy soupeřek v úvodních závodech sezony, například 4:01 na trojce od další Nizozemky de Jongové, a pronáší: „Cokoliv mezi prvním a osmým místem bude v prvních svěťácích možné.“
Vrchol sezony nastane od 7. do 10. února při mistrovství světa na jednotlivých tratích v Inzellu. Začátkem března pak ještě uvidí světový šampionát ve čtyřboji kanadské Calgary.
NAVZDORY BOLESTI. Olympijské stříbro z trati 5000 metrů v olympijském Pchjongčchangu 2018.
Vzhledem k tomu, že Martina Sáblíková je ženou, která už neuvěřitelných dvanáct let nepřetržitě vozí z vrcholných akcí sezony medaile, Petr Novák podotýká: „Musíme mít zase medailové ambice.“
Hned vzápětí nicméně kouč dodává: „Pro mě ale není až tak rozhodující, co předvede Martina letos, ale co bude za tři roky na hrách v Pekingu 2022. Z toho důvodu stavím od letoška čtyřletou, pozměněnou přípravu, která by měla vyvrcholit až v Pekingu.“
Zda vydrží tělo i forma Sáblíkové další čtyři roky, ukáže čas. Ale nadcházející zimní olympiáda rozhodně nemá být z pohledu rychlobruslařských medailových vyhlídek pouze o ní. I přesto, že Karolína Erbanová v létě kariéru překvapivě ukončila.
„Věřím, že Niki Zdráhalová to dokáže a v Pekingu na bedně bude,“ vyhlašuje šampionka z Vancouveru 2010 a Soči 2014.
Rychlobruslařky Martina Sáblíková (vlevo) a Nikola Zdráhalová pózují fotografům při předsezónní tiskové konferenci v Praze.
