Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nové hvězdy, kde jen jste? Navrátilová postrádá výrazné osobnosti

Martina Navrátilová | foto: MF DNES

9 2017
Londýn (Od našeho zpravodaje) - Sotva Martina Navrátilová vykročila z komentátorského stanoviště na jednu z teras v All England Clubu, hned se k ní přitočil Ind Leander Paes, s nímž před 14 lety získala svůj poslední wimbledonský titul. Po chvíli je vyrušil Petr Korda, kdysi druhý tenista světa, jenž v Londýně doprovází syna Sebastiana.

Témat k hovoru se nabízela řada. Bylo krátce po vyřazení druhé z českých favoritek Karolíny Plíškové, v areálu doznívalo zděšení z úrazu Bethanie Mattekové-Sandsové.

„Je mi z toho nevolno,“ řekla Navrátilová o nehodě, při níž si Američanka zranila koleno. „Chtěla jsem jít hrát, ale teď nemůžu o tenise ani přemýšlet. Především doufám, že Beth bude moct zase chodit. Snad se ještě vrátí k tenisu, i když teď je hlavní její zdraví. Je dobrá duše. Věřím, že jí pomůže její povaha.“

Plíškovou jste pasovala na největší adeptku na titul, ale ztroskotala ve druhém kole. Proč?
Chyběla jí jiskra. Člověk se musí nějak vyhecovat.

Proti Rybárikové měla set a brejk. Se svým pádným servisem mohla sokyni dorazit, ne?
Ano, musí ty dveře zavřít. Rybáriková využila pět ze šesti brejkbolů a Karolína tři z jedenácti. Promarnila své příležitosti. Poslední set a půl jsem při každém jejím úderu zadržovala dech, jestli ho zkazí, nebo zahraje vítězný míč. Měla velké výkyvy během jednoho gamu. Člověk neví: Trefí kurt? Nebo ne?

Plíšková málokdy ukazuje emoce. Přesto: bojovala Rybáriková s větším nadšením?
Karolína se mi zdála moc flegmatická. Vím, že je kliďas navenek a uvnitř se to vaří. Ale někdy se to musí vařit i venku.

Co byste jí ještě vytkla?
Udělala z Magdy lepší hráčku, než ve skutečnosti je. Sama si vyrobila pochyby, zatímco si soupeřka čím dál víc věřila. Rybáriková se líp pohybovala, trápila ji bekhendovým čopem. Míče po něm skákaly níž, než má Karolína ráda. Magda navíc skvěle četla hru, často běžela napřed tam, kam potom balon letěl.

Z čeho pramenilo množství chyb Plíškové v klíčových chvílích?
Kazila, když musela jít za nižšími míči před základní čáru, protože kurt pro ni byl moc krátký. Neumí moc dobře dostat balon pod kontrolu topspinem. Trefovala auty a síť podobně jako Petra Kvitová.

Té jste také věřila, jenže ona vypadla o den dřív v utkání s Američankou Brengleovou. Proč?
Petru zničilo horké počasí. Nemá za sebou dostatek zápasů, fyzické i psychické trable se nakumulovaly. Ke konci vypadala, že omdlí.

Martina Navrátilová na archivním snímku z roku 1987 jako wimbledonská vítězka.

Martina Navrátilová na archivním snímku z roku 1987 jako wimbledonská vítězka.

Nepodceňuje se trauma z přepadení, které Kvitovou stíhá?
Možná. Plyne z něj stres. Nevíme, jak se Petra z toho zážitku dostane. Budoucnost nám ukáže. Málokdo si dokáže představit, s čím zápolí. Kdybych byla na jejím místě, promluvila bych si s Monikou Selešovou. Té se něco podobného přihodilo přímo na kurtu. Je to katastrofa. Můžeme doufat, že se Petra přes ni dostane. Jestli je vůbec možné úplně ji hodit za hlavu.

Devětkrát jste tu vyhrála dvouhru. Jak je náročné přijet do Wimbledonu jako favoritka?
Hezký problém. Vždycky bylo fajn ho mít. (smích) Někdo tlak snáší líp, třeba pro Karolínu je nový. Vidíte, co se stalo Angie Kerberové. Vůbec tu roli nezvládala, což sama přiznala. Přitom už Billie Jean Kingová tvrdila: Pressure is a privillege. Tlak je výsada. Hráčky by ho měly chtít.

Myslíte, že se to třeba Plíšková naučí?
Holky kolem sebe mají lidi, kteří jim to opakují. Ale většina z nich v podobné situaci nebyla, takže to od nich nezní tak přesvědčivě.

Stane se podle vás světovou jedničkou?
No uvidíme. Mně se zdá, že se všichni moc zajímají, kdo je jednička, dvojka nebo desítka. Na umístění přece záleží na konci roku. Během sezony jde jenom o nasazení do pavouků. A kdo chce titul, stejně musí všechno vyhrát.

DVĚ LEGENDY. Serena Williamsová (vlevo) a Martina Navrtátilová.

DVĚ LEGENDY. Serena Williamsová (vlevo) a Martina Navrtátilová.

Jako vy v létě 1978, kdy jste se tady stala číslem jedna po finálovém vítězství nad Chris Evertovou.
Já tenkrát hlavně chtěla vyhrát Wimbledon. O jedničce jsem moc nepřemýšlela. Že jsem první na světě, jsem si až potom přečetla v novinách.

Spousta expertů tipovala české finále. Jenže Plíšková i Kvitová se nedožily prvního víkendu. Svědčí to o nebývalé vyrovnanosti ženského tenisu?
Ano, konkurence se neskutečně srovnala. Čeká se, kdo rozrazí ty dveře. Jenže všechny holky stojí před nimi.

Je podle vás škoda, že nikdo nevyčnívá?
Mrzí mě, že se nová generace za Serenou Williamsovou víc neprosazuje. Když mně bylo pětatřicet, tak už Steffi Grafová měla dvanáct grandslamových titulů. Monica Selešová byla za ní, pak Jennifer Capriatiová... Ty nadějné hráčky to dokázaly, dosáhly na trofeje. Teď je to jiné. Petra Kvitová má dva tituly, Viktoria Azarenková s Kerberovou taky, Muguruzaová jeden. Ale žádné se nedá věřit, že triumf zopakuje víckrát. Je to vážně zajímavé.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze