Přesto si Martin, v této sezoně už vítěz desítky závodů včetně časovky na Tour de France, svoji celodenní odysseu pochvaloval: "Bylo mi jasné, že nemůžu vyhrát. Ale byl to dobrý test formy pro mistrovství světa a taky trocha legrace pro fanoušky."
Šestá etapa byla jediná rovinatější v jinak hornaté Vueltě a byla tak jedinou šancí pro spurtery slavit prvenství. Přesto Martin vyrazil do předem ztracené bitvy a zápasil s větrem i přesilou pelotonu. Na svůj atak byl německý borec tak nažhavený, že odjel ještě v neutrální zóně, kdy ředitel závodu ani nezvedl vlajku označující oficiální start etapy.
"Bylo to tak naplánováno," říkal pak. "Dostat se do úniku a šetřit kluky z týmu na práci ve spurtu pro Gianniho Meersmana. Myslel jsem, že se mnou pojedou dva tři další kluci, ale nikdo mi nestačil."
Prezentovat se v únicích je snahou polovinu týmů v pelotonu, do vláčku však nikdo tentokrát nestihl naskočit. Lokomotiva Martin se hned rozjela plnou parou. "Byl neskutečný, jel fantasticky," žasl i Zdeněk Štybar, Martinův kolega z týmu Omega. "Kdyby dostal ještě o trochu větší náskok, tak jsme ho už v cíli viděli vysprchovaného," žertoval Štybar. Už na 27. kilometru měl Němec náskok přes sedm minut.
Jeho výhoda sice postupně klesala, přesto se nikdy nechtěl vzdát. I když už mu peloton pomalu dýchal na záda, on dál dupal do pedálů. Přes těsnou porážku přiznal: "Jsem v lepší formě, než jsem byl loni touto dobou, protože tehdy jsem se ještě dával dohromady ze zlomeného zápěstí a musel jsem dlouho odpočívat."
Pocity 28letého Němce proto naplňují optimismem před jeho cestou za třetím titulem časovkářského šampiona. Jenže v Itálii ho čeká tvrdý boj, na startu bude sir Bradley Wiggins, s ním jeho týmový kolega a vítěz Tour Chris Froome, Ital Marco Pinotti nebo Taylor Phinney. A samozřejmě časovkářský král minulého desetiletí Fabian Cancellara.
"Mně ale trať v Itálii sedí, bude to závod o síle," přesvědčoval Martin. "Není nijak technický, málo se stoupá a já chci samozřejmě vyhrát znovu."