Kempů pro nadějné české basketbalisty proběhlo už šest, kolika z nich jste se zúčastnil vy?
Začal jsem jezdit až od této sezony. Celkem jsem byl na třech kempech.
Na akci jsou hráči rozděleni do kategorií pivoti, křídla a rozehrávači. Jak se vám spolupracovalo s trenérem Romanem Bednářem, který má křídelníky pod svými křídly?
V klubu hraji na pozici tři nebo čtyři, ale na Kempech jsem byl vždy mezi křídly. Je lepší zkusit si víc trenérů. Pan trenér Bednář je pro křídla výborný. Říkal mi, že mám pomalejší střelbu a mám na tom zapracovat. Taky mám zkusit hrát víc tvrdě.
Dostanete se do během kempu kontaktu i ostatními trenéry?
Do kontaktu s jinými skupinami jsme se moc nedostali. Chvíli jsme trénovali s panem (Ronenem) Ginzburgem. Je to pro nás super příležitost. Měl jsem možnost setkat se s profesionálním trenérem na světové úrovni. Dal nám pár rad a udělal s námi nějaká cvičení. Už měl nějaké semináře u nás v Nymburku, takže jsem na angličtinu zvyklý. Sportovní angličtina je trochu jednodušší a myslím, že by jí měl každý ovládat.
Jak vám vyhovuje konfrontace s top hráči na totožném postu, ale jiné výkonnostní úrovni?
Řadu kluků jsem znal z reprezentace. Po dlouhé době jsme se tak opět mohli setkat. Potkal jsem se ale také s novými kluky. Jednou za měsíc se porovnáváme. Soustředíme se jenom na naše pozice.
Cítíte, že vám osobně Kemp budoucích naději už něco dal?
Víc jsem si zvykl na fyzičtější hru starších hráčů, co tam také jezdí. Chybí jen to, že jako křídla se zatím nedostáváme do konfrontace třeba s rozehrávači, natrénovat pick-and-roll a podobně. (To chtějí od nového ročníku Jan Slowiak a trenéři do kempů vnést).
Co všechno se vlastně dá za ty dva dny stihnout?
Většinou dojíždíme ze zápasu extraligy do 19 let, kde taky většina z nás hraje. V neděli přijedeme po zápasech a jsme ztuhlí. Ten večer se moc trénovat nedá. Spíš se rozhýbáváme a relaxujeme. V pondělí už trénujeme normálně, ale kdyby bylo o den víc, bylo by to lepší.
