Pro české kajakáře byla čtvrtá v řadě, pro Marka třetí. Před dvěma lety se totiž do trojice nominovaných pro tento závod nevešel.
Po čtyřech letech jste tedy opět mistrem světa. Jak se cítíte?
Je to takové zadostiučinění, protože jsme se na tento závod hodně připravovali.
Před dvěma lety jste však v týmu absentoval. Proč?
Protože mi nevyšla nominace. Byla obtížnější než teď. Před dvěma lety totiž šli ve sprintu i ve dlouhém závodě na šampionát dva nejlepší, já byl v obou disciplínách třetí.
V Karlových Varech jste si vše vynahradil, navíc jste vyhráli s obrovským náskokem osmnácti vteřin.
Měli jsme výhodu, že jsme v naší kategorii jeli poslední. Už první mezičasy ukazovaly, že si vytváříme náskok, a ten stále narůstal. Takže u kolonády, když už jsme se blížili k cíli, bylo jasné, že pokud se nestane něco mimořádného, skončí to dobře. Dokonce Kamil Mrůzek udělal v závěru drobnější chybu, ale už nás to nemohlo ohrozit.
Už před sezonou jste zvažoval, zda nebude vaší poslední, kdy se budete kanoistice věnovat naplno. Jak se budete rozhodovat jako staronový mistr světa? Samozřejmě to stále zvažuji a to že jsme v Karlových Varech vyhráli, na tom nic nemění.
Takže jaké je vaše rozhodnutí?
Je mi to líto a bude pro mě těžké se se závoděním loučit, ale asi to budu muset po sezoně udělat.
I když máte za sebou vydařené mistrovství světa, držíte se ve světové špičce.
Jednou to přijít musí, i když pro mě to není jen loučení se závoděním, ale také s určitým životním stylem, s kamarády. Jenomže na druhé straně se také už musím začít sám živit.
Už tedy nebudete závodit?
Záleží na tom, jak se mi podaří dát dohromady práci, kterou seženu, a trénování. Každopádně to vypadá, že voda přestane být v mém životě číslo jedna.
V kalendáři této sezony jsou ještě závody Světového poháru, pojede je?
Jeden ano, ale druhý se kryje s mistrovstvím republiky v extrémním závodě štafet.
Takže jeden Světový pohár a pak už konec?
Tak přesně to zase nevím, tady asi bude platit takové pořekadlo nikdy neříkej nikdy.
