Téměř měsíc ji v tréninku omezovalo zranění, které si přivodila v předvečer Pražského maratonu. Tehdy při podvečerním proběhnutí nešťastně upadla a přivodila si poměrně velkou tržnou ránu na koleně. Druhý den - ač bez téměř nutného šití - zatnula zuby a i s tímto hendikepem zaběhla skvělý čas, který ji kvalifikoval na letní olympijské hry do Ria.
Původním sportovním zaměřením běžkyně na lyžích Eva Vrabcová Nývltová z Trutnova se po této příhodě z první poloviny května do tvrdého běžeckého tréninku vrátila až nyní. Ode dneška se bude připravovat v italském Livignu, nepůjde ale ještě o trénink bezprostředně směrovaný k olympiádě, ale k mistrovství Evropy v půlmaratonu, které ji v Amsterdamu čeká za měsíc. „Livigno máme vyzkoušené,“ vysvětluje atletka, proč nyní zvolila vysokohorskou přípravu ve výšce 1 800 metrů nad mořem.
Budete tam dohánět ztrátu, kterou jste po Pražském maratonu nabrala vinou zraněného kolena?
Půjde o přípravu, kterou jsme měli naplánovanou. A moje zpoždění není oproti původním plánům velké.
I když jste prý nemohla dlouho pořádně běhat?
Měli jsme po maratonu naplánován spíše odpočinkový program, manko není velké. Já jsem sice moc běhat nemohla, ale jinak se trénovat dalo.
Asi jste nepředpokládali, že rozbité koleno může způsobit takovou komplikaci?
To ne, ale ono se to opravdu táhlo. Před maratonem jsem si to nemohla nechat sešít, po něm ano, ale nechtělo se to hojit.
Měla jste díky tomu víc času na odpočinek. Jak jste vůbec vstřebávala únavu z tak výborně zaběhnutého maratonu?
Vypadalo to velmi dobře. Ve středu po té neděli jsem vyrazila na výlet, tam jsem si zaběhala a cítila jsem se velmi dobře. Bohužel rána na koleně praskla, takže jsme to museli omezit. Je proto těžko říct, jak by tělo reagovalo, kdyby mělo větší zátěž.
Prý jste i neplánovaně odjeli k moři?
Do rány se dostal zánět, nechtělo se to hojit, tak jsme na pár dnů odjeli na Kanárské ostrovy, slaná voda tomu hodně pomohla.
Může se tato nesnáz nějak projevit na formě pro Rio?
Neměla by. Teď začneme objemy, pak půjdu do rychlosti a budeme to směrovat k Amsterdamu.
A závody?
Jen dvě akce, jinak nic. A po Amsterdamu pojedeme v rámci přípravy na olympijský maraton ještě jednou do Livigna, tam mi to pomáhá.
Máte za sebou jediný maraton v životě, na olympiádě vás čeká teprve druhý. Budete hledat rady u někoho, kdo s nimi má větší zkušenosti?
Ne ne, tohle má pod palcem manžel a ví toho o tom hodně. Má plnou důvěru.
