„Do toho zápočty, laborky a ve finiši ještě dvě zkoušky,“ spočítá čtyřiadvacetiletá rodačka z Nových Hamrů na Karlovarsku.
V uplynulé sezoně Světového poháru v běhu na lyžích bodovala Nováková ve většině závodů, do kterých nastoupila. Nejlépe dojela devátá v Lenzerheide - na volné desítce. „Jsem víc v klidu a víc si věřím,“ vysvětlovala.
Změnu oproti minulé zimě cítila především v psychice. „Je to asi o hlavě. Uvědomila jsem si, že si to musím užít, brát to jako zábavu, a ne jako povinnost.“
V etapové Tour de Ski skončila třináctá, to se pak v hlavě těžko plaší sny o olympijském úspěchu. Mise Novákové v Pchjongčchangu sice zůstala z různých důvodů za očekáváním, přesto sezonu si mohla s koučem Lukášem Krejčím vyhodnotit jako úspěšnou, což bylo pro další práci v přípravě po předloňských zdravotních problémech velmi důležité.
Pro tradiční červnové soustředění zvolila tahle dvojice klasickou kombinaci dvou destinací ve vysoké nadmořské výšce, podobně jako během loňské přípravy: nejdřív italské Livigno, pak následoval rakouský ledovec Dachstein. „Pro případ, že by roztál sníh, jsem si dovezla radši i loď,“ glosovala lyžařka na svém webu.
Druhá část soustředění už byla pro Novákovou, jak přiznala „lehce na morál“, a to nejen proto, že soustředění zabralo téměř celý červen. „Každé ráno se brzy vstávalo na lanovku na ledovec a chvíle odpočinku jsem si krátila přípravou na zkoušku do školy,“ připomíná.
Náročný byl pro lyžařku také přejezd z Livigna na Dachstein, který zabral celý den volna. „Nějak se mi zdá, že jsem takové dlouhé přejezdy začala hůř snášet,“ usměje se.
