Jen podpis češtinářky chybí. Ona, když malého hubeného klučinu potkala, často výhrůžně varovala: "Koukale, Koukale, ty si tím lyžováním kazíš život!"
Radši schovejte nože
Jsou to skoro tři týdny, kdy se čtyřiadvacetiletý Martin Koukal díky lyžování stal jedním z nejsledovanějších českých sportovců. Na mistrovství světa ve Val di Fiemme senzačně vyhrál královský závod, maraton na 50 kilometrů. Šampion je teď na posledním turné Světového poháru ve Švédsku, takže rodiče mají chvilku klid.
Osiřel tak pokojík v podkroví, kde jsou všelijaké lyžařské medaile zavěšené na jediném hřebíčku. Maminka nemusí vyvařovat obědy. Ani štrúdl a šátečky s ořechovou náplní na stole nevoní. Ale budou. "Martin si na ně potrpí," říká paní Koukalová. A táta Koukal utrousí: "Páníček si potrpí. Sladké ke kafíčku, to je jeho."
Jak proskočil dveře
Změnil se? Jaký byl Koukal v dětství? Rošťák? A na lyžích vždycky tak zázračný? Prali se s bráchou Petrem, jenž s Pardubicemi rozehraje semifinále hokejové extraligy? "Neprali se, ale Martin byl jako dítě tygr, toho druhého pořádně školil," vzpomíná maminka. Když mu bylo sedm, museli honem na chirurgii. Starší brácha totiž proskočil zasklenými dveřmi, od té doby mu na předloktí zůstala jizva.
A že se prý s bráchou nerval... "Kolikrát stačilo, abych se přiblížila k šuplíku s vařečkou, ale to tenkrát nepomohlo." Tehdy udeřil mladšího bratra dětskou hokejkou do zátylku. Malý plakal, útočník trpěl. Maminka ho nezbila, ale zavřela do pokoje. Křičel: Otevři!, až se rozběhl proti sklu. Jaký je teď? Pořád paličák.
"A taky je nedochvilný. Všude chodí pozdě," vypálí táta František, bývalý hokejista a teď praktický lékař. "Jen se někdy zpozdí. Táta je moc akurátní," smířlivě praví maminka Božena, která pracuje dole v přízemí v květinovém ráji.
Je to zvláštní omluvenka od ženy, která se se synem dokáže do krve pohádat. "Když to na nás přijde, je lepší schovat nože, abychom si neublížili. Martina bych mít za manžela nemohla. To bychom museli nakoupit nádobí, které by při hádkách létalo kuchyní," smála se.
Na fotbal je "dřevák"
Rodiče Koukalovi, kteří příští rok slaví padesátiny, ze svých synů špičkové sportovce mít nechtěli. Nevyšlo to! Starší Martin odmalička lyžuje, mladší Petr hraje hokej. Podle všeho byl talentovanějším lyžařem a šikovnějším sportovcem ten druhý. "On je Péťa na sport machr," tvrdí maminka.
Kolikrát ho také žďárský lyžařský kouč Jiří Bradáč přemlouval, ať přijde na trénink, ale marně. O starším z bratří Koukalových, zlatém lyžaři, se traduje několik nesportovních historek. Jak třeba hrál fotbal na soustředění v Jeseníkách... Správce haly pak volal rodičům: "Připravte si peníze, mladej v hale vykopal parkety, takový je dřevák."
Titul mu dal facku
Ještě jako mladší dorostenec v lyžování nevynikal, jediné medaile získával ve štafetách. Kamarádi ho poráželi na kole, v plavání, na kolečkových lyžích, v přespolním běhu. "Zato byl až nezdravě ctižádostivý, pořád chtěl v něčem soutěžit. A byl zvědavý, v každé škvíře ucho a špízoval. A taky byl umíněný po mamince. Ale ten jeho cit pro lyže... Odjakživa pro to měl buňky," vypráví trenér Bradáč.
Koukalovi bydlí pár minut chůze od koučova sportovního obchůdku v centru. V baráku, před kterým stojí červený renault, pomalovaný reklamami a s nápisem Martin Koukal - mistr světa. "Titul dal Martinovi facku, nečekal to. Je teď mnohem skromnější," překvapivě soudí trenér, jenž zná Koukala odmalička.
A v květinářství u Koukalů se znovu rozezvučí zvonkohra. Capart si přišel pro podpis do památníčku od mistra světa...