Jaroš už zdolal bez kyslíku vrcholy Mount Everestu, Kančendžengy, Broad Peaku a dvakrát stanul ve výši osmi tisíc metrů pod vrcholem K2. Ani úspěšný běžec na lyžích Koukal není v horolezeckém sportu žádným nováčkem. Netají se tím, že jeho vzorem je bývalý slavný norský běžec na lyžích Vegard Ulvang, který v letní přípravě proslul horolezeckými výstupy a odvážnými expedicemi.
"Výškově už jsem asi Ulvanga překonal, byl jsem zhruba v šesti tisících metrech, když jsem doprovázel expedici v jihoamerickém Huaskaránu," řekl Koukal, jenž sehnal peníze na himálajskou expedici z lyžařských kruhů.
Už jednou doprovázel na Kančendžengu Radka Jaroše jako trekař, jenže musel horu opustit dříve. "Je mi jasné, že se v sedmi tisících pozvracím. Potom to už snad půjde," předpokládá Koukal, který se zřejmě na himálajské dobrodružství těší víc než na letošní lyžařskou sezonu, kterou otevřel o víkendu druhým místem ve sprinterském závodě Světového poháru v Düsseldorfu.
Podle Jaroše se krize u parťáka zřejmě dostaví ještě dříve. "Čo Oju je mezi horolezci považována za lehčí osmitisícovku. Zvolíme zřejmě klasickou cestu v západní stěně," poznamenal Jaroš, jenž chce zamířit v příštím roce na podzim ještě jednou do Himálaje s expedicí zkušených horolezců.
"Na jaře mi zůstalo volno, proto jsme termín využili s Martinem Koukalem. Navíc se mi v Himálaji podařilo všechny vrcholy zdolat právě na jaře. Pochopitelně bude záležet hodně na počasí. Počítám, že bychom po příletu do Káthmándú mohli za týden až deset dnů být v základním táboře ve výšce okolo pěti tisíc metrů," dodal Jaroš.
Vrchol Čo Oju už zdolalo jedenáct Čechů. Je i první osmitisícovkou, na kterou v prosinci 1985 vylezl poprvé v zimě český horolezec Stejskal se Slovákem Becíkem. Jejich výstup je dodnes považován za špičkový sportovní výkon. Před třemi lety sjel Čo Oju na lyžích karlovarský horolezec Vladimír Smrž.
