Jaké to je startovat na druhém mistrovství Evropy za půl roku?
Nevídané. Tohle se mi ještě nestalo, abych během pět měsíců startoval na dvou Evropách. Snad to cinkne, když se to loni doma nepovedlo.
Jaké jsou ambice?
Jet si pro medaili a podat maximální výkon, kterým se zase posuneme dál.
Kdybyste srovnal svou připravenost před pražským evropským šampionátem a tím lisabonským, jak na tom teď jste?
Doufám, že připravenost je lepší než před Prahou. V Praze to pro mě byla soutěž skoro po roce, takže v tomhle to bylo rozhodně trochu náročnější. Teď mám za sebou už tři starty v sezoně. Takže co se závodní vypranosti týče, mohlo by to být na dobré cestě. I co se samotné přípravy týče, udělali jsme velký kus práce. Absolvovali jsme dobré kempy v Uzbekistánu, v Turecku. Snad to bude stačit, aby to o víkendu cinklo. I když mnohem přednější je pro mě být ve správné formě až v létě na olympiádu.
Trenér Petr Lacina říká, že na posledním kempu v Turecku jste předváděl nejlepší judo za poslední dobu. Je znát, že jste přece jen v jiné kondici než na podzim?
Asi to řekl dobře. Ta závodní vypranost je totiž velmi důležitá, a i já jsem to na sobě cítil. S kempem v Turecku souhlasím, tam jsem asi předváděl nejlepší judo za poslední dobu. Je to i tím, že jsem zařadil spoustu nových věcí do svého boje v postoji, které se teď snažím maximálně pilovat. Když jsem ty věci dal do tréninkového zápasu, dařilo se mi to, takže nadšení je velké. Teď to ještě vzít a dát to do závodního zápasu, pak to bude úplně super.
Tušíte, jací soupeři do Lisabonu dorazí?
Zatím nemám zprávy, kdo je přihlášený a kdo ne. Ale asi tam budou všichni. I termínově je to dobře daný turnaj. Nevidím důvod, proč by tam ostatní startovat neměli, bude to silně obsazený turnaj.
Chybět by měl Rus Bašajev, se kterým jste teď prohrál potřetí za sebou.
Máme za sebou možná šest, sedm společných zápasů a několikrát se mi bohužel povedlo prohrát. Naposledy jsme s trenérem měli výbornou taktiku, ale bohužel mi odešly ruce, kdy jsem se snažil prosadit v boji na zemi. Byli jsme tam dlouho, takže mi ruce úplně vykysly a když jsem pak šel do postoje, měl jsem ruce tak zatavený, že kdybych uměl rusky, řeknu mu, ať mě hodí (smích). Už jsem byl hodně kožený. Ale taktika byla dobrá, jen to chtělo trochu víc štěstí a příště by ho mohlo jít porazit.
Na posledním Grand Slamu v Turecku spolu s vámi skončil třetí i David Klammert v kategorii do 90 kilogramů. Jak velké je to pro vás povzbuzení?
Jsem hrozně rád, že se to Davidovi povedlo, on měl totiž často smůlu na los, měl těžké soupeře od prvních kol a bylo pro něj těžké se prosadit. Tohle bylo něco nádherného, když do prvního kola dostal soupeře, se kterým se rozepral, a pak nad všemi soupeři ze špičky dominoval. Bylo nádherné vidět ho tak, jak ho můžeme vidět na tréninku – když všechny mlátí. Jsem rád, že se mu to povedlo v závodě a posunul se blíž k olympiádě. Věřím, že se mu i na dalších turnajích podaří uspět a že na olympiádu pojedeme v co nejpočetnější sestavě.
U vás platí, že je to poslední turnaj před hrami?
V tuhle chvíli plán takový je. Je možné, že se ještě něco změní, ale jak jsme se zatím domlouvali po Turecku, pravděpodobně by to tak být mělo.
Čím to je? Vynecháte vlastně i mistrovství světa.
Po Evropě už budou zbývat dva jen turnaje – Kazaň a mistrovství světa. V Kazani bych rozhodně nestartoval a mistrovství světa pro mě není termínově úplně dobré – mít měsíc před olympiádou takový vrchol… Proto jsme se domlouvali, že ho vynecháme a budeme se soustředit na olympiádu, která je pro nás mnohem důležitější.
