V minulé sezoně si zahráli pár zápasů v jednom týmu, letos překvapivě nastoupili proti sobě. Házenkářští bratři Luboš a Filip Bartůňkovi se utkali hned v prvním extraligovém kole, když do Nového Veselí přijel nováček z brněnských Maloměřic (30:19).
Bez ohledu na jednoznačný výsledek to byl hodně speciální zápas! Táta Luboš Bartůněk dělá v Novém Veselí při utkáních hlasatele, jeho manželka Eva samozřejmě fandí v hledišti. Stejně jako jejich nejmladší kluk, jedenáctiletý Dominik. Kromě toho, že je hubený blonďák tahounem mladších žáků, chodí při zápasech áčka bubnovat do kotle.
Devatenáctiletý Filip si loni ještě coby dorostenec připsal první góly v extralize mužů. Klub jej letos v květnu představil jako posilu z vlastní líhně. Jenže...
„Naskytla se mi možnost jít do Maloměřic. Náš trenér Pavel Hladík mi během dovolené napsal, že o mě má Majlont (tak se Maloměřicím říká v hantecu - pozn. red.) zájem. Nakonec jsme se domluvili. Jelikož jsem se dostal na Vysoké učení technické do Brna, neváhal jsem. Časté dojíždění domů by pro mě bylo náročné,“ popisuje Filip Bartůněk, jak se ocitl v křiklavě zeleném dresu nováčka Strabag Rail extraligy.
Přestup? Výhoda pro studenta
I když si kouč Hladík v létě liboval, že má v týmu pracovitého a herně inteligentního univerzála, nakonec se bez něj bude muset letos obejít. „Filip je schopný odehrát mimo pivota a brankáře kvalitně každý post,“ vyzdvihuje Hladík.
Transfer do Brna je podle kouče ideální pro další hráčův vývoj. „Je to taková svatba z rozumu a investice do Filipovy budoucí kariéry. Takto stihne mnohem víc tréninků a v brněnském týmu si zahraje víc než u nás,“ má jasno kouč. „Hráči, kteří při studiu dojíždí na tréninky, jdou obvykle výkonem dolů,“ přidává svoji zkušenost.
Filip Bartůněk však z Veselí nemizí definitivně. Klub počítá s jeho návratem. „Přestoupil jsem, ale zpátky mám vyřízené hostování do béčka,“ prozradil hráč. Mateřský klub tak může svého univerzála dál sledovat a příležitostně využít. V Brně bude nastupovat nejvíc na křídle, ale je zvyklý i na post střední spojky.
O motivaci v prvním vzájemném duelu měli oba Bartůňci postaráno. Jako první se prosadil v 10. minutě Filip, když poslal svůj tým do vedení 3:2. Luboš se však nenechal zahanbit, vzápětí z brejku vyrovnal a Maloměřice od té doby tahaly za kratší konec. „Začátek byl z naší strany nervózní, jako bychom měli strach, že už to je extraligový, a ne přípravný zápas,“ líčil po zápase Luboš, hráč základu.
„Veseláci“ pak potvrdili roli favorita a zápas sedl i jejich levému křídlu. Pár tutovek sice neproměnil, ale čtyřmi góly se podílel na první výhře v sezoně.
O vítězi rodinného duelu tak nebylo pochyb. „Hecovali jsme se, že kdo dá víc gólů, tak ho poražený pozve na pivo,“ prozradil Filip.
Jelikož už k první trefě žádnou další nepřidal, prohrál 1:4. „Omlouvám se Filipovi. Ještě pár let a bude to opačně,“ dodal smířlivě Luboš.
Dosud si prý proti sobě s bráchou zahráli pouze v minižácích. „Byli jsme ve stejné kategorii, i když jsme čtyři roky od sebe. Teď jsme se těšili, ale zároveň jsme byli nervózní, protože je to něco jiného,“ dodal. Po zápase si udělali cennou fotku do rodinného archivu a šli do hlediště za mámou. „Komu mamka fandila? Zeptáme se jí,“ smáli se.
Sen? Tři bratři v jednom týmu
Fanoušci na konci zápasu skandovali i Filipovo jméno. „Moc se nedojímám, ale tohle mě dostalo, byl to skvělý pocit,“ neskrýval dojetí.
Zatímco ambiciózní Veselí si letos poprvé zahraje evropské poháry, Maloměřice se budou rozkoukávat v nejvyšší soutěži. „Na pohár určitě přijedu fandit,“ přislíbil prostřední z házenkářské dynastie.
A když starší bráchové vydrží, třeba jednou dojde i na speciální moment... „Chtěl bych si s nimi zahrát v jednom týmu. Ale budou muset počkat, než dorostu,“ hlásí Dominik, o dvanáct let mladší než Luboš. „Za takový zápas bychom byli rádi,“ přitakali oba starší bratři. „Domča bude muset ještě sníst hodně jitrnic,“ glosoval Luboš Bartůněk starší.
