Jak se staví sportovní sen, o tom vypráví Martin Jakeš, bývalý hráč Národní basketbalové ligy a reprezentant v basketbalu 3x3, který s Usurpátors či s českou reprezentací odehrál nejeden turnaj po Evropě.
Nádech světovosti má především váš seniorský turnaj, který se v Lounech koná v neděli 5. dubna. Jaké změny oproti loňské premiéře jste udělali?
Vloni jsme měli 25 týmů, ale letos jsme se rozhodli soustředit spíše na kvalitu. Turnaj je maximálně pro 16 týmů. Ale největší rozdíl oproti loňsku je v tom, že budeme mít tři oficiální kurty včetně košů a nemusíme hrát na streetballové koše. Máme tři týmy ze Srbska, včetně dvou, které byly vloni na World Tour v Praze, Slovinci s Cresnarem (vítězové World Tour v Istanbulu 2013), reprezentace Polska, Německa a Slovenska.
Na velikonoční indoorový turnaj se vám podařilo podruhé nalákat největší světovou hvězdu basketbalu 3x3 Dušana Buluta.
Pro prestiž turnaje je to hodně dobré. Vloni toho jeho tým dokázal opravdu hodně, vyhráli World Tour v Tokiu i All Star, na mistrovství světa byli druzí... I když neuspěli na mistrovství Evropy, tak pořád si myslím, že jsou na světě nejlepší.
Česká 3x3 TourProgram seriálu 16.05.2015 - Zlín 23.05.2015 - České Budějovice 30.05.2015 - Ostrava 06.06.2015 - Hradec Králové 13.06.2015 - Brno 20.06.2015 - Praha 21.06.2015 - Praha (finále) |
Vítěz navíc postupuje na finále české nejvyšší soutěže Chance 3x3 Tour.
To je také změna oproti loňsku. Myslím, že především pro zahraniční týmy to může být motivace. V těch závěrečných turnajích už jde o velké peníze, takže pro ně je zajímavé sem přijet a postupně se kvalifikovat třeba až na World Tour.
V Lounech jste založili sedmidílnou ligu základních škol v basketbalu 3x3. Co vás k tomu motivovalo?
Máme tento sport rádi a sami ho hrajeme. Slabší děti se pak při hře 5x5 nedostanou k balonu. Ve 3x3 se neschováte a dítě se pak cítí pro svůj tým důležité. Chceme, aby děti dělaly po škole něco smysluplného a abychom my, jako klub BA Louny, o sobě dali vědět. Na minulém turnaji jsme měli skoro 30 týmů, takže za den odehrály tři nebo čtyři zápasy. Když jsme dětem oznámili, že hrají poslední zápas, tak chtěly hrát dál. To je pro nás důležitá zpětná vazba.
Máte signály od ostatních sportů?
Lidé se často diví, že vůbec něco takového děláme a kolik tam máme dětí. Na minulý turnaj přišlo 60 dětí s rodiči a byla úplně plná hala. Možná to bude znít namyšleně, ale minimálně v Lounech nám to ostatní sporty mohou závidět. Nevím, že by tu někdo za posledních deset let dělal něco podobného.
Kolik energie tomu dáváte?
Děláme to ve dvou a věnujeme tomu v podstatě veškerý volný čas.
Jak se vám podařilo dostat do základních škol?
Šli jsme přes ředitele. To je výhoda na menším městě. Kolega učí, takže spoustu těch lidí zná. Domluvili jsme si s nimi schůzky a až na jednu výjimku nebyl nikde problém. Vyšli nám vstříc a maximálně nás podpořili. Celá organizace je na nás. Jsme ale rádi, že nám dají tělocvičnu a podporu.
Jak do všech vašich projektů zapadá kemp specializovaný na basketbal 3x3, který se uskuteční od 19. července?
Na všech kempech se hraje 5 na 5, my budeme hrát 3 na 3. Cíl ale bude stejný. Chceme, aby se děti zlepšily. Když bude počasí přát, tak chceme, aby se celý kemp odehrál venku. Co mám informace, tak kemp 3x3 tady ještě nikdo nedělal.
Znamená to, že se z Usurpátors stávají spíš organizátoři?
Je to tak. Za těch šest let, co jsme měli možnost cestovat po různých turnajích, nás to natolik uchvátilo, že to funguje jako motivace dovést děti k tomu, že mohou cestovat, hrát, poznat lidi... Co si budeme povídat, věk nezastavíte. I když už na tom nejsme herně jako před pár lety, tak se tomu sportu chceme věnovat. Vidíme potenciál v těchto našich akcích.
Jsou Louny jako menší město ideální pro takové aktivity?
Kromě bližších vztahů na menším městě je výhodou kolektiv, který se okolo našich projektů pohybuje. Je tu spoustu známých lidí, kteří nám pomohou. Zapojují se i rodiče, bez kterých to dělat nejde. Naopak v menším městě není tolik sponzorských příležitostí a finanční podpora města se musí rozdělit mezi více sportů.
Na jaký projekt jste nejvíc hrdý?
Když se podívám na všechny naše projekty, tak největší radost mám ze školní ligy. Máme 30 týmů, a to jsme opravdu nečekali. To je to, co nás uspokojuje a proto to děláme. Třeba nyní se nám přihlásil tým hokejistů, kteří skončili sezonu. Na tom bychom chtěli stavět. Byl bych rád, kdyby třeba naše děti po sezoně mohly chodit na atletiku. To tu ale zatím nefunguje.
