Druhou, 242 kilometrů dlouhou etapu opět provázelo slunečné počasí. Profil zavedl jezdce do vnitrozemí, do vysoké nadmořské výšky, a poté zpátky k pobřeží. Na velkých pouštních dunách bylo možné jet velmi rychle, na těch menších čekaly na kamiony dlouhé a tvrdé skoky.
"Etapa byla velmi krásná, ale náročná. Byla tam spousta skoků přes duny, které mě trápí. Celý den se potýkám s bolestmi hlavy, které jsou způsobeny hlavně bezpečnostním systémem HANS. Ten je sice povinný, ale podle mého názoru absolutně zbytečný. Bouchá mi zezadu do přilby. Jako by vás někdo mlátil celé dopoledne do hlavy," uvedl Loprais na svých stránkách.
Loprais dokázal ve velkých, i když podle jeho slov ještě ne největších dunách, jet opět velice rychle a prohánět obhájce prvenství De Rooye v silnějším a lehčím kamionu Iveco. V cíli je dělil rozdíl pouhé jedné minuty a jedné sekundy.
V DUNÁCH. Aleš Loprais s tatrou v úvodní etapě Rallye Dakar 2013
"I přes drobné nepříjemnosti letíme s Princeznou dál a pereme se s terénem. Posádka žije, Tatra jede a celý tým funguje jak dobře namazaný stroj," dodal utahaný Aleš Loprais.
Druhé místo v průběžném pořadí nejlepší český kamionista nepřeceňuje. Druhý už byl několikrát, zato do cíle se mu v Jižní Americe ještě dojet nepodařilo.
"Už jsem toho na Dakaru zažil hodně, tudíž se při hodnocení své pozice držím nohama na zemi. Navíc opravdu s naší tatrou pořádně skáčeme a záda se občas připomenou. Každopádně jsme připraveni podat maximální výkon," dodal dvaatřicetiletý závodník.
