Do žlutého dresu se ve francouzském Cambrai po úspěšném nástupu v závěru oblékl Tony Martin z Etixxu, Froome si tak vedení užil jen den. Ale po etapě, ve které na vítěze ztratil tři vteřiny, rozhodně nevypadal zlomeně.
„Tonymu to přeju. On je jeden z nejlepších časovkářů, ale v kopcích už asi hrozit nebude,“ vytušil Brit. A podobně to viděl i König.
„Nemrzí to vůbec. Vlastně je to jedině dobře. Se žlutým dresem je hodně práce a Tour je ještě dlouhá,“ říkal, když zašpiněný od prachu z kostek v závěru etapy dorazil k týmovému autobusu. „Kopce přijdou později, zatím můžeme být v klidu.“
Froomovi se podle něj uleví, dostane šanci si trochu odpočinout. „S dresem je spojená řada povinností. Člověk musí strávit každý den víc než hodinu na tiskovkách,“ přiblížil. „Pro Chrise je to dost náročné.“
Tour je ale náročná i pro Königa. V úterý přijel do cíle jako poslední ze všech jezdců Sky, ztratil skoro 17 minut. Proč? Šetřil síly.
„Tohle je první Grand Tour, kterou nejedu na celkové pořadí. Po čtyřech etapách je to jasné,“ zdůraznil. „Jsem docela unavený, odvedli jsme s Richiem Portem a s ostatními hodně práce. Proto jsem závěr jel tak, abych co nejvíc ušetřil síly a abychom byli připravení na další etapy.“
Pěkně jsem se opálil, vtipkoval Bárta
Tolik vidět tentokrát nebyl ani Jan Bárta. V pondělí opět vyrazil do úniku a vysloužil si červené číslo pro nejaktivnějšího jezdce dne, v nejdelší etapě Tour ale měl od vedení týmu Bora jinou úlohu.
„Tentokrát jsme měli za úkol neodjíždět, zůstat v balíku a postarat se o našeho lídra Dominika Nerze,“ prozradil. Bylo jasné, že se spíš budeme šetřit.“
Nakonec v pelotonu zdárně přežil i kostky, ze kterých mnozí měli obavy. Ale také on byl v cíli pořádně zaprášený. „Pěkně jsem se opálil, že?“ vtipkoval, zatímco se vyjížděl na trenažéru. „Bylo to suché, a místy se strašně prášilo. Proto vypadám, jak vypadám.“
Podle předpovědi to sice vypadalo na déšť, ten ale nakonec zkropil cyklisty jen lehce. „Měli jsme štěstí. Jen v jednu chvíli spadlo pár kapek, tam to zrovna někdo na mokré silnici položil,“ vybavil si Bárta. „Kostky pak už byly suché, takže tak zlé to nebylo.“
Chvíle českého dříče mohou přijít zase ve středu, v rovinaté etapě. V cíli té minulé ale příliš nevěděl, co od ní čekat. „Nevím, moc jsem si ji zatím neprohlížel,“ říkal. Když mu reportér Českého rozhlasu ukázal mapku s profilem trasy, zbystřil. „No, je celá placatá,“ usmál se. „O úkolech ale rozhodne vedení na týmové poradě. Uvidíme, jak to bude.“
