„Snad to konečně vyjde,“ doufá basketbalistka před úvodním zápasem v hale soupeře. Pro ni možná trochu symbolickém, protože právě v Nymburce loni svůj třetí bronzový pokus neproměnila, lepší bylo KP Brno. Ale na dvouleté působení ve středočeském týmu nedá dopustit.
„Bylo příjemné, co jsme dokázali. Byl to v lize zatím můj největší úspěch,“ říká Šípová o angažmá, během kterého před dvěma lety přispěla k postupu do finále a tím i k zisku stříbrných medailí.
V pátek v dalších zápasech série ale bude stát na druhé straně. Jako největší odbornice na nymburské hráčky, s nimiž strávila uplynulé dvě sezony. „To sice platí, ale z loňska tam zůstalo jen pár hráček, ze stříbrného družstva snad jen dvě,“ říká.
Svůj čtvrtý pokus získat v domácí nejvyšší soutěži bronz absolvuje s týmem, který ji o něj jednou připravil. Před čtyřmi lety, kdy hrála za brněnský Valosun (dnes KP), její současný klub rozhodl až v posledním pátém zápase, který se hrál v Brně.
„Měly jsme to blízko, ale trochu jsme zpanikařily,“ vzpomíná si na tehdejší rozuzlení. O loňském čtvrtém místě s Nymburkem už byla řeč, pro úplnost ještě dodejme, že první sérii o bronz si Šípová zahrála před osmi lety v barvách Slovanky Mladá Boleslav, tehdy byl těsně úspěšnější Trutnov.
Také letošní boj o bronz podle ní přinese napínavou podívanou. Nymburk sice v základní části byl o něco lepší, v ní oba vzájemné zápasy vyhrál, hradecké Lvice ale kontrovaly v semifinále Českého poháru, v němž ho porazily dokonce na jeho hřišti.
„Tam nám všechno sedlo, dařilo se. Pokud by to bylo jako tehdy, tak by to bylo fajn,“ říká hradecké hráčka. „Důležité bude, jak se popasujeme s jejich podkošovými hráčkami, jak nám půjde střelba a jak uhlídáme nymburské cizinky.“
Výhled na úspěch je podle ní těžké komentovat: „Vidím to tak padesát na padesát.“
