Rodák z Rumburku startoval deset sezon v mistrovství světa v kubatuře do 250 ccm, osmkrát se v šampionátu probojoval do nejlepší desítky a jeho největším úspěchem byl zisk titulu vicemistra světa v roce 1974.
Na ztracený titul už nemyslí
V památném finálovém závodě čtyřiasedmdesátého roku ve švýcarském Wohlenu zdolal Falta svého největšího soupeře Rusa Mojsejeva a právem oslavoval titul mistra světa. Po protestu "bratrů" ze Sovětského svazu byl ovšem český jezdec za předčasný start potrestán minutovou penalizací a protože zástupci České motocyklové federace tuto spornou skutečnost nechali bez povšimnutí, závodník ze Šluknovského výběžku o světové zlato přišel.
Falta, kterému rok po největším úspěchu museli doktoři odoperovat slezinu, dnes na "ukradený" titul nemyslí. Už několik let žije v Kamenném Přívozu nedaleko Týnce nad Sázavou a pracuje na obecním úřadě. Když definitivně odložil řídítka, přiznal, že má motokrosu plné zuby. U závodů ovšem zůstal a staral se o výchovu mladých jezdců na americkém kontinentu. V posledních třech letech se věnuje především svému synovi.
Otec: Motokros je dřina
„Hodně dlouho jsem kluka brzdil a do motokrosu jej nechtěl pustit, protože vím dobře kolik dřiny a peněz je pro tenhle sport třeba obětovat. Nedal se však odbýt, byl pro to zapálený a nakonec jsem rád, že taky jezdí a tak se mu snažím pomáhat," sdělil Falta senior, jenž v březnu oslavil padesáté narozeniny.
„Táta to svádí na mě, ale začít s motokrosem nebyl přímo můj nápad. Je pravda, že byl dlouho proti tomu, abych jezdil závody, ale nakonec mě k tomu sám dovedl," odvětil na otcova slova mladý Jaroslav Falta.
Syn: Táta je velký rádce
Podle svého syna je bývalý vicemistr světa neocenitelným rádcem. „Velmi si táty vážím, má obrovské zkušenosti a snažím se jeho radami řídit. Dokáže dobře poradit jak sedět na motocyklu a projíždět zatáčky, kde mi dělají velké potíže vyjeté koleje, které mě vyhazují ze stopy, říkal Falta junior.
„Samozřejmě se snažím klukovi poradit, ale už to lze jen v omezené míře, třeba při brždění nebo projíždění zatáček. Technika, celkový styl jízdy i skákání se ovšem už hodně změnily a tak si kluk musí umět hodně poradit sám," konstatoval Falta senior a přiznal: „Jsem v hodnocení svého syna velice kritický, určitě přísnější než k ostatním."
Na svět nejsou peníze
Bývalý úspěšný motokrosař nepomýšlí, že by syn postupoval v jeho stopách až do světového šampionátu. „Pokud bych měl podobný záměr, musel by Jarda sedět na motocyklu už od pěti let a podrobovat se tvrdé přípravě na vrcholové úrovni. Jinak dnes není možné vychovat špičkového jezdce na světové úrovni. My však máme motokros jako koníčka a zábavu a tak k závodům také přistupujeme. Trénujeme například pouze jednou týdně. Nechávám tomu trochu volnější průběh, nechci na kluka příliš tlačit a závody mu znechutit," řekl Falta otec.
„Asi bych nebyl proti tomu věnovat se motokrosu vrcholově, ale nemáme k tomu potřebné finanční prostředky," uvedl Falta junior a dodal, že za cíl si klade probojovat se do republikového šampionátu. „Budeme mít s tátou radost, když se dostanu do velkého mistráku a tam budu dosahovat solidních umístění. K postupu mi ale chybí ještě asi dva roky učení v přeboru," zamýšlel se jezdec a jeho otec jej doplnil: „Myslím, že Jarda má v sobě dostatek talentu a do mistrovství republiky se dostane v pohodě. Záleží však na něm, kdy to bude."
Vývoj brzdí četné šrámy
Prozatím výsledky Jaroslava Falty mladšího ve velké míře ovlivňovala zranění. Letos například musel jezdec uprostřed sezóny dva měsíce vypustit kvůli zlomenině ruky.
„Dosud mi každou sezonu nabourala nucená absence kvůli poranění. Nejdříve to byla noha, pak jedna ruka a teď druhá. Zdá se, že mě čeká ještě levá noha a pak budu mít asi pokoj," žertoval Falta junior. „V tomto směru má Jarda méně štěstí něž jsem míval já. Taky jsem se nevyhnul pádům, ale nebyl jsem tak často polámaný jako on," konstatoval Falta senior.
18. září 2001 12:27
