Legendární Bubka nástupce zatím nevidí

  • 1
Praha - Přestože legendární ukrajinský tyčkař Sergej Bubka ukončil kariéru před třemi lety, jeho světové rekordy zůstávají nedotknutelnou hranicí. Před šestnácti lety skočil v deštivém dni na Strahově jeden ze svých světových rekordů. Poté ho ještě mnohokrát posunul. Současní tyčkaři však na 603 centimetrů, které tu tehdy šestinásobný mistr světa překonal, těžko dosahují. Do Česka se Bubka čas od času vrací. Tyčku už odložil, teď působí ve sportovním zákulisí.

Nedávno byl jako ambasador na ostravském mítinku Zlatá tretra, teď přijel do Prahy na zasedání Mezinárodního olympijského výboru, na němž se bude volit pořadatelské město pro zimní olympiádu v roce 2010.

V černém tričku, pod nímž se rýsuje vypracovaná postava, seděl v koženém křesle letištního salonku a chroupal buráky. Vyprávěl ochotně, rozpálil se jen při otázce o vymazání jeho světového rekordu.

Na pořádání her kandidují rakouský Salcburk, kanadský Vancouver a jihokorejský Pjončchang. Máte favorita?
Myslím, že všechna tři města jsou schopná hostit olympijské hry.

Řešit budete i dopingovou aféru ruských běžkyň na olympiádě v Salt Lake City.
Doping je velký problém. Je to jeden z bodů, který se snažíme vylepšit a vyřešit. Všude platí stejná pravidla, ale občas se najde podvodník. To není nic nového. A myslím, že na tomto případě nenajdeme ani v Praze něco nového.

Jak často se dostanete do Prahy?
Tak jednou za rok, někdy dvakrát do roka. Vracím se sem rád, je to krásné město. Mám také příjemné vzpomínky na jeden ze svých světových rekordů, který jsem tu udělal. (603 centimetrů v roce 1987 - pozn.
aut.)

Máte tady kamarády?
Mám tu přátele z doby, kdy jsem závodil, a potom z olympijského hnutí. A taky můj syn hraje tenis, takže občas navštívíme Českou republiku.

Co vy, zahrajete si tenis? Vzal jste si s sebou raketu?
Přemýšlel jsem o tom, ale věděl jsem, že bude těžké najít chvilku času. Takže když se nějaký najde, půjdu si případně zaběhat nebo zajdu do tělocvičny. Ale zasedání bude od rána do večera.

Máte v Praze oblíbené místo, kam si zajdete?
Staré centrum. Mosty jsou nádherné. Půjdu se jen tak projít, podívat se na krásnou architekturu.

Poznávají vás tady lidi na ulici?
Myslím, že ano.

Pořád sledujete tyčkaře Adama Ptáčka, jenž byl před časem na vašem tréninkovém kempu?
Jeho i Štěpána Janáčka jsem viděl soutěžit v Doněcku. Oba musí skákat výš. Potřebujeme dobré tyčkaře, kteří skočí kolem šesti metrů. Teď je úroveň nižší a všichni včetně mě očekávají lepší výsledky. Přeju vašim tyčkařům, aby se v létě zlepšili. Bude mistrovství světa, příští rok je olympiáda. Věřím, že mužská tyčka bude lepší.

Proč podle vás tyčkaři zaostávají za vašimi výkony?
Možná by bylo lepší zeptat se přímo jich. Ale z mého pohledu jde o techniku, ta by se měla zlepšit, to je důvod úspěchu v tyčce. Tím by se měli zabývat hlavně trenéři. Většina pokusů se teď šesti metrům ani nepřiblíží.

Myslíte, že se jednou objeví váš následovník?
Určitě jednou někdo skočí výš.

Je někdo takový mezi současnými tyčkaři?
Teď ne. Zdá se, že to je docela těžké období. Nejlepší výsledky jsou mezi 580 a 590 centimetry. Šest metrů skočí někdo jen velmi zřídka. Řekl bych, že se vracíme do osmdesátých let. Je to překvapivé, protože je tu nová generace závodníků, kteří by se měli pokoušet o 620 nebo 630 centimetrů.

Co říkáte hlasům, které volají po úpravě pravidel v tyčce a vymazání vašeho světového rekordu? Někteří závodníci si stěžují, že nemají stejné podmínky, jako jste měl vy. Byl zkrácen čas na přípravu, plocha laťky na stojanech se zmenšila o dva centimetry, je zakázán dotyk rukou...
O tom nemá cenu diskutovat. Nic se nezměnilo. Ani podle tyčkařů, se kterými mluvím. Tohle je možná výmluva pro závodníky, kteří si rádi pomáhali rukama. Ale podstata je pořád stejná, dostat se přes laťku. A když máte dostatečnou rezervu, nepotřebujete výmluvy. Jsem překvapen, že se tahle diskuse vůbec vede. Podívejte se, jak jsou se stejnými pravidly úspěšné ženy.

Máte ještě školu v Doněcku?
Samozřejmě. Mám tam trenéry, starám se o finanční podporu a vybavení. Čas od času poradím. Ale nemůžu být všude.

Na zasedání se setkáte s prezidentem Klausem. Kolik hlav států jste už vlastně potkal?
Nikdy jsem to nepočítal. Vašeho prezidenta znám ještě z doby, kdy nebyl prezidentem. Jako člen olympijského hnutí se s prezidenty a premiéry setkávám často. Je dobře, že hodnota sportu a olympijského hnutí je tak vysoká. Sport má obrovský potenciál.

Potkal jste hodně osobností. Koho obdivujete?
Mám spoustu dobrých vzpomínek na kolegy. Když jsem vyrůstal, byl hrdinou trojskokan Viktor Sanějev, který na olympiádě získal tři zlata a stříbro. Skvělý člověk je Jan Železný. Velkou osobností byl Emil Zátopek. A taky obdivuji pana Samaranche, který dal sportu opravdu hodně.

Jan Železný je váš kamarád. Těšíte se na úterní setkání?
Setkání s ním je vždycky zajímavé. Už je to dávno, co jsme oba začali soutěžit. On stále sportuje, je to šťastný muž. Já už jsem ve sportovním důchodu. Ale takový je život. Jsem moc rád, že jsem u sportu zůstal. Je skvělé reprezentovat atlety.

Sergej Bubka dorazil do Prahy na zasedání Mezinárodního olympijského výboru.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž