S konečným výsledkem tak, při své premiéře na akci tohoto druhu, musí být jediný český zástupce spokojen. "Jsem rád, že jsem závod vůbec dokončil," Láník.
Přitom po úvodním patnáctikilometrovém běžeckém úseku to vypadalo výborně. Šestadvacetiletý závodník JPK Axis Jihlava se pohyboval ve druhé skupince, kolem pátého až sedmého místa.
"Být na mistrovství světa takhle vepředu bylo určitě příjemné. Ale nepřekvapilo mě to. Se svou běžeckou formou, kterou letos mám, jsem si hodně věřil," říká Láník.
Jenže pak přišel osudový devadesátikilometrový úsek na kole. A ten v nepříznivém počasí ukázal svou drsnou tvář. "Byla zima, šest stupňů, lilo a do toho strašně fučel studený vítr. A mě začaly chytat křeče do stehen a nohou," líčí Láník. "Takže na kole jsem si to pěkně protrpěl."
Závěrečný běh na 7.5 kilometrů se proto, namísto boje se soupeři o konečné umístění, proměnil v zápas se sebou samým. "Bylo to dost bolavé.
Po kole jsem měl nohy už tak zhuntované, že jsem byl rád, že jsem doběhl," vzpomíná Láník. Mužskou kategorii letošního závodu zcela ovládli duatlonisté z Belgie, kteří obsadili první čtyři místa.
"Závodníci, kteří skončili v první desítce, patřili mezi favority. Ze všemi se počítalo a i kdyby mně to vyšlo na sto procent, s nimi bych se srovnávat nemohl," přiznává Láník.
Toho nejvíce zaujali bratři Benny a Joerie Vansteelantové, kteří získali zlatou a bronzovou medaili. "Jsou to specialisté a profíci. Objíždí duatlony na celém světě a ve všech dominují," říká Láník.
Ten následky náročného závodu cítil ještě včera. "Bolí mě svaly na stehnech a špatně se mi chodí ze schodů," říká Láník, který se ale znovu zapojil do tréninku. "Byl jsem plavat. A zítra (dnes - pozn. red) už bych chtěl zkusit nějaký lehčí běh."
Dalšího závodu by se měl Láník zúčastnit v neděli v Poděbradech. "Je to sprinttriatlon, hodinový závod, tak snad zátěž nebude taková," doufá Láník.