Kde se utkání zlomilo?
V prvním setu jsem nehrála nic zázračného, ale ona dala hodně dvojchyb, byla nervózní, kazila dřív než já. Ve druhém setu jsem ji pustila do hry a ona toho využila. Potom byla hodně nepříjemná. Snažila jsem se, ale bylo to prd platné.
Určilo výsledek hlavně to, že jste nehrála, jak umíte?
Já se snažila, jenže bohužel mi to hodně padalo do autu a do sítě. Nezabila jsem toho tolik, kolik bych chtěla. Ona se dobře hýbe a hodně toho vyškrábne. Zkoušela jsem chodit na síť, sem tam dala nějaký kraťas. Asi to nevypadalo nejlíp. Pokoušela jsem se dodržet taktické plány, ale prostě byla lepší.
Vadilo vám, jak soupeřka měnila rytmus?
Bylo to nepříjemné. Z bekhendu přicházely ostřejší údery, z forhendu naopak vysoké míče. Z mého bekhendu se z toho těžko tvořilo. Z forhendu jsem mohla útočit, ale vždycky byla tam, kam jsem zahrála. Mně to úplně nešlo a ona hrála dobře. Podle toho vypadá i výsledek.
Necítila jste naději, když jste jí ve třetím setu vzala podání a dotáhla na 3:3?
Ten game jsem vybojovala, ale pak se mi to zase nepovedlo. Ona ke konci returnovala fakt dobře.
Ve čtvrtfinále jste mohla narazit na Van Uytvanckovou, 93. hráčku světa. Zamrzí vás vyřazení o to víc?
To jsem vůbec nevěděla. Teď je mi to asi jedno. Na „kdyby“ se nehraje. Nakonec jsem vlastně ráda, že jsem postoupila do čtvrtého kola. Vždyť jsem mohla jet domů už po prvním nebo po druhém a obě jsem přebojovala. Aspoň tohle plus si odsud můžu vzít.
Takže osmifinále přijímáte?
Po tom všem, co se letos dělo, rozhodně ano. Pojedu domů, no. Ale zase: Kdo by čekal, že jaro zvládnu takhle, když jsem si v únoru brala pauzu. Teď mám zkaženou náladu, ale pro mě je hlavní, že jsem zase našla radost z tenisu.
V pondělí se z vás stane světová dvojka. Zase to s vámi nic nedělá, jako obvykle?
Nějak extra to neřeším, to dobře víte. Číslo před jménem mi nic neříká, i když je hezké. Ani nevím, jak jsem se tam ocitla. Teď přijde Wimbledon, kde obhajuju spoustu bodů. Uvidíme, jak dlouho tam nahoře vydržím.
