Ten by konečně rád prorazil i na světových pódiích. V Čechách už dávno nemá konkurenci, třeba loňský šampionát proměnil ve svou nevídanou exhibici. Jakmile se svlékl před rozcvičením do plavek, bylo všem jasné, že zlato získá, i kdyby nepózoval. Podobně se mu zatím vedlo i na dvou evropských mistrovstvích. To světové je pro něj ale stále zakleté, naposledy chyběl jen krůček k medaili.
„Už se mi dvakrát stalo, že jsem finále mistrovství světa absolvoval v ne zrovna nejideálnější formě, ta přišla o pár dní později. Musím ale také objektivně přiznat, že prosadit se na mistrovství světa je daleko těžší než při mistrovství Evropy,“ vysvětluje Kurčík.
Ten letos v létě absolvoval tvrdou přípravu, v jejím závěru ale reprezentanta zradilo
LADISLAV KURČÍK |
- kulturista (kat. do 90 kg) - narozen 1968 v Šumperku - mistr Evropy v roce 1996 |
„Nebylo to nic vážného, ale nějak jsem stále trpěl chřipkami a asi jsem to přechodil, což se mi vymstilo,“ říká smutně Kurčík. Měl důvod. Tréninkové parametry měl lepší než ty z loňského roku, kdy zářil. „V tomhle je kulturistika krutá. Rok se připravujete, trpíte a pak stačí dva týdny horečky a je konec.“
Zklamání je pak u kulturisty dvojnásobné. Kromě bolesti z tréninku musí svalovci vydržet i muka z přísné diety. Považte: týdny trénují dvoufázově jako o život, pijí ale jen vodu a k jídlu mají v přepočtu dvě hrsti rýže za den. V noci pak nespí, protože je budí hladový žaludek. „Tohle mi nikdy nijak zvlášť nevadilo, i když se těším, jak se po závodě najím.“
Nyní už Kurčík opět pravidelně trénuje a je velmi pravděpodobné, že se bude chtít za rok ucházet o světovou medaili. Je to až s podivem, že se chce znovu uzavřít do posilovny a absolvovat tréninkové martyrium. Ač letitý reprezentant, vrcholový sport ho neživí.
„Kulturistika není hokej. Přípravu zaplatím já nebo sponzoři, které si sám seženu. A za medaile toho také moc není. Loni jsem měl dostat od svazu asi osmdesát tisíc, ale přišlo mi jen dvacet. Svaz holt nemá peníze,“ říká Kurčík.
Přesto zcela vážně mluví o dalším pokusu dobýt pro sebe cenný světový kov. I když už to pro Kurčíka není asi ta úplně nejdůležitější věc na světě. „Není mi dvacet, mám rodinu a ta je pro mě na prvním místě. A pak práce. I když se stanu mistrem světa, největším úspěchem budou úplně jiné věci,“ říká majitel dvou úspěšných fitnescenter a otec šestiletého syna Ladislav Kurčík.
Kluturista Ladislav Kurčík předvádí své svaly |