Důvod Kubešovy radosti byl zřejmý. Vše totiž překryl výtečný start týmu do mistrovství Evropy. Češi zdolali Němce 27:24 i díky tomu, že defenzivní specialista Kubeš jako vždy spolehlivě dirigoval obranu týmu.
Obranu jste tentokráte hráli jinak než obvykle, vysunutou a s Filipem Jíchou na špici. Překvapili jste tím Němce?
To se musíte zeptat jich. Ale bylo to hodně dané Péťou Štochlem v brance - nějaké míče jsem sice získali, na druhou stranu Němci měli šance a nevyužili je. To nám hodně pomohlo. Dostali jsme se do zápasu a první poločas jsme odehráli fakt moc dobře.
Jak vám bylo, když po pauze soupeř dvakrát stáhnul na rozdíl jediné branky?
Druhá půle byla křeč jako vždycky. V zápasech pokaždé máme takové vlny, že nám to chvíli jde a chvíli ne. Ale vyhrabali jsme se z toho, jak se nám na začátku druhé půlky Němci začali přibližovat. Potom už to bylo zase dobré.
Jsou Češi silnější než dřív právě v tom, že jste tyhle chvíle zvládli? Nebo třeba pomohlo štěstí?
Může to být tak i tak, po jednom zápase se to ještě nedá říct. Když se nám podaří zvládnout totéž i v úterý proti Švédům, tak už můžeme prohlásit, že tam je nějaká síla. Teď si zatím hodnotit netroufnu.
Mění se nějak ambice týmu? Přece jen, výhra nad Němci hodně potěší, ne?
Už jsem to povídal vašim kolegům ze Švédska: přemýšlení o ambicích pro mě nic neznamená. Tenhle turnaj je naše poslední šance a my do každé minuty, do každého balonu půjdeme tak, jako by byl náš poslední. O Švédech jsme se proto zatím ani nebavili, soustředili jsme se na Němce, to pro nás bylo ohromně důležité utkání. A zvládli jsme jej vítězně.