Ten si totiž Mariánské Lázně velmi oblíbil a v letech 1902 až 1909 tam pravidelně trávil v letní sezóně zhruba jeden měsíc. Píše o tom ve svých vzpomínkách pracovník britského velvyslanectví ve Vídni Percy Bennett.
Král prý při návštěvě Vídně v roce 1903 pochválil Bennetta za jeho pomoc při zřízení golfového hřiště v hlavním městě Rakouska v roce 1901 a projevil zájem mít ve svých oblíbených Mariánských Lázních golfový klub, kde by mohl nerušeně odpočívat.
Edward sám nikdy golf nehrál, byl však zřejmě veden touhou po uzavřeném klubovém prostředí, vylučující přítomnost širší veřejnosti. Bennett prý králi slíbil jeho přání splnit a začal vyvíjet přesvědčovací a diplomatickou činnost.
Skotská stopa
Faktem je, že v polovině roku 1905 bylo již devítijamkové golfové hřiště hotové a hratelné. Ke slavnostnímu otevření došlo až 21. srpna 1905 za osobní účasti Edwarda VII. V té době nebyla ještě vybudována klubovna a jako přístřeší sloužil provizorní altán. Otevření krásné a prostorné klubovny však na sebe nedalo dlouho čekat.
Dá se předpokládat, že sportovní život na hřišti byl čilý, i když nejsou žádné dochované záznamy o soutěžích, jakou byl Karlovarský mezinárodní golfový turnaj. Do roku 1909, kdy Edward VII. navštívil Mariánské Lázně naposledy, se město po dobu jeho pobytu stalo jakousi britskou lokalitou a vše sloužilo králi a jeho početné společnosti.
Historie golfuOdkrývání historie je trvalý, nikdy nekončící proces. Za dobu 110 let proběhlo totiž tolik událostí, že je ani nelze vyčerpávajícím způsobem popsat. Seriálem, který touto statí otevíráme, se pokusíme k tomuto procesu přispět. |
Kdo byl architektem hřiště, či kdo vedl jeho výstavbu, bohužel nevíme. Golfový historik Vávra ve své knize cituje zprávu místního tisku z 2. června 1905, že "hřiště bylo vystaveno za spolupráce golfového profesionála jménem Duig, původem Skota, který bude také v letošní sezoně o hřiště pečovat".
Tuto zprávu můžeme považovat za autentickou, až na chybu ve jménu. Na hřišti od jeho založení až do začátku první světové války působil profesionál Robert Doig z Musselburghu (na snímku). Krom péče o hřiště a poskytování výuky golfu zajišťoval spolu se svou ženou i provoz klubovny.
Jeho působení však nebylo celoroční. V letní sezoně působil Doig v Mariánských Lázních, na zimu přesídlil do Říma, kde poskytoval obdobné služby tamnímu golfovému klubu.
Doig zřejmě prováděl i opravy holí a možná i vyráběl hlavy golfových dřev, protože s jeho jménem se spojují golfová dřeva na tu dobu s nezvykle velkými hlavami.
Skotovo působení v Mariánských Lázních ukončila první světová válka. Občan znepřáteleného státu byl místními úřady zatčen a uvržen do vězení. Bylo třeba vynaložit nemalé úsilí, aby mohl ze země odjet.
