Nevěřil jste, že by mohl Koukal padnout?
Vyhrával deset let, nic nenasvědčovalo tomu, že by to mělo být jinak. Všichni jsme se Honzy obávali. Má před námi velký náskok v hraní a trénování v zahraničí. Já měl cíl přiblížit se k němu.
Takže vás jeho porážka šokovala?
To zase ne. Je to sport. Po výhrách přicházejí i porážky. Ale obrovské překvapení to bylo určitě.
Koukal na domácím šampionátu vyhrával léta. Věřil jste tomu, že někdy získáte titul? Nebyla jeho suverenita pro ostatní trochu demotivující?
Já to takhle nebral. Když jsem s ním hrál, tak jsem nikdy neprohrál nějakým jasným rozdílem. Dalo se s ním hrát jako s každým. Uvidíme, co s ním tahle porážka udělá, jak ho to namotivuje zpátky. Pořád má ale obrovský náskok.
Takže za rok nebudete favoritem na zisk mistrovského titulu vy, ale on?
Obhájit titul je nejtěžší, Honza se připraví mnohem lépe. A já ani nevím, jestli se budu moct věnovat squashi naplno. Teď v létě mě čekají státnice, dělám ekonomku, takže squash půjde možná trochu stranou. Myslím, že favorit bude Honza.
Nemyslíte tedy na to, že byste napodobil jeho deset titulů v řadě?
To ne. Musel bych hrát do 34 let, každý rok tvrdě trénovat a vyhrávat. Tělo by to nezvládlo, squash je dost namáhavý sport.
Mluvil jste s Koukalem po šampionátu?
Volal mi a gratuloval. Říkal, že to přál buďmně, nebo Martinovi Štěpánovi, takže je s výsledkem spokojený, když nemohl vyhrát on. Byl rád, že ten výpadek, který potká každého, nepřišel minulý rok, kdy získal desátý titul. Nese tu porážku dobře.
Jaké máte další squashové plány?
Po státnicích bych chtěl začít trénovat a hrát v zahraničí. Nejlépe v Anglii nebo v Holandsku, naučit se nové věci, posunout se dál. Doma bych se chtěl dostávat do finálemistrovství republiky a na světovém žebříčku se dostat do první stovky. Teď jsem nehrál světové turnaje, takže jsem v žebříčku nebyl, ale dřív jsem se pohyboval kolem 150. místa.
To chci určitě zlepšit.
