České házenkářky v posledních letech pod vedením Jana Bašného míří vzhůru, daří se jim postupovat na velké akce. Projdou i na tu letošní, prosincové mistrovství Evropy hrané v Maďarsku a Chorvatsku?
Souboj s velmi silnými Černohorkami leccos naznačí. Oba týmy vyhrály úvodní dva duely skupiny, Polsko a Portugalsko naopak zůstávají bez bodu. "Cílem je uhrát proti Černé Hoře aspoň jeden pozitivní výsledek," říká Bašný.
Překládám si to jako jednu výhru. Znamenal by takový vývoj, že už byste měli postup na Euro takřka jistý?
Tak to není, skupina se ještě může hodně zamotat. Jde spíš o to, že by nám jedna výhra pomohla udržet Černohorky v nejistotě - pokud dvakrát prohrajeme, ony si v předstihu zajistí postup a ne že by závěr mohly úplně vypustit, ale nebude na ně už žádný tlak. Pokud se tak naopak nestane, budou muset hrát v červnu v Polsku na vítězství, což by nám mohlo před posledním duelem kvalifikace pomoci.
ČR - Černá HoraKvalifikační duel skupiny |
Souboj je to každopádně velmi důležitý. Co od hráček cítíte? Respekt k soupeřkám, či velkou touhu uspět?Jsem poměrně příjemně překvapený: hráčky jsou v pozitivním odhodlání a připadá mi, že z psychologického hlediska jsou na tom dobře. Jsou si vědomy, že je čeká soupeř velice těžký, jeden z vůbec nejtěžších. Ale zároveň vědí, že můžou něco uhrát a jsou připraveny pro to udělat všechno. Nálada je dobrá.
Čím házenkářky Černé Hory vynikají natolik, že skončily druhé na olympiádě v Londýně a v témže roce pak vyhrály mistrovství Evropy?
V téhle chvíli svých největších triumfů měly ze šestnáctky nominovaných snad 12 nebo 13 hráček z jediného klubu Budoucnost Podgorica. Navíc reprezentaci vedl stejný kouč, takže vůbec nemusely řešit přechod z klubu do národního týmu ani žádné zapracovávání hráček do systému či kombinací.
Na loňském světovém šampionátu sice vypadly už v osmifinále...
... jenže proti Dánkám, budoucím vítězkám, navíc o jediný gól. Bylo to buď, anebo. Kdyby postoupily, klidně mohly zase dojít až na vrchol. Těžko se hodnotí, kdo je nejlepší na světě, rozhodují detaily. Ale mezi nejužší špičku, řekněme tří až čtyř týmů, určitě Černohorky patří.
Nemění se to, když je nyní v kádru "jen" sedm hráček z Podgorice?
Po velkých úspěších některé odešly do ciziny, ať už do maďarského Györu či do ruských klubů. Ale výhoda tam pořád je: trenéra má Černá Hora stejného, takže zůstal i systém, který hráčky znají. Navíc se přestupy posunuly zase o trochu výš, rozšířily si herní obzory. Jejich individuální kvalita se zlepšila.
K úspěchu potřebují Češky podat výkon na hraně svých možností. V jakém zdravotním stavu vaše hráčky v rozjeté sezoně přijely?
Máme trochu potíže s brankářkami - všechny tři, co tady máme, nejsou úplně kompletně zdravotně v pořádku. Jana Knedlíková byla nemocná a Iveta Luzumová hrála v neděli těžký zápas o první místo v bundeslize. Ale ona je zvyklá nastupovat systémem středa-neděle. Jinak snad žádné problémy nejsou.
Cesta k úspěchu podle vás povede přes důraznější obranu. Řešíte to spíš radami mimo hřiště, nebo to na trénincích trochu víc jiskří?
Je tam oboje. Na trénincích se v cvičeních zaměřujeme na určitou zdravou agresivitu a kromě toho hodně pracujeme s videem, máme hodně porad. Snažíme se holky co nejlépe připravit.
