V minulosti už dokázal skončit na podnicích Grand Tour devátý, sedmý i šestý. Nyní je devětadvacátý. Přesto říká: „Posunul jsem se na této Vueltě na vyšší úroveň. Hodně jsem se tady naučil. A v budoucnu to zužitkuji.“
Ačkoliv hra na „kdyby“ je vždy ošidná, nemohu si pomoci a přemýšlím, co by se asi stalo, kdyby...
Ano, myslím na Formigal.
König jel Vueltu skvěle. Lépe než kdykoliv dříve zvládal strmá stoupání. Přestál se ctí slabší den u jezer Covadongy. Skvostně zvládl královskou etapu na Aubisque, byl průběžně pátý. A i po svém „blackoutu“ v 15. etapě na Formigal ukázal sílu druhým místem v úniku do Lluceny či šestým místem při časovce v Calpe.
On skutečně mohl bojovat na Vueltě o post v první pětce celkového pořadí a možná i výš! Už to oba víme.
Jediný mizerný, zlý, nepovedený a protaktizovaný den při bláznivé honičce do Formigalu mu vše zhatil. „Zaplatil jsem za něj vysokou cenu,“ tvrdí. „Jindy, když uděláte během tří týdnů jednu velkou chybu, zaplatíte za ni třeba jen minutou a půl. Mě stála hodinu.“
Tehdy, po startu etapy na Formigal, mu vlak ujel. Zpanikařil, neprobil se ani do Froomovy druhé skupiny a z nespolupracující třetí skupiny potom neměl šanci naskočit do vlaku zpět. „Šlo o otázku taktiky, nikoliv výkonnosti,“ připomíná Dave Brailsford, manažer stáje Sky.
König ujišťuje, že si z této drsné cyklistické lekce vezme ponaučení. Vuelta 2016 se tudíž může stát závodem, který jej navzdory 29. místu nasměruje výš, než kdy byl.
„Už nemusím říkat, že příště pojedu na Grand Tour o Top 10. Teď mohu reálně pomýšlet i na Top 5. A kdo jezdí do Top 5, tomu se občas může zadařit také pódium.“
Brzy oznámí, v dresu jakého týmu se na svoji další misi vydá.
