Zůstaly jen vzpomínky na statisícové návštěvy při minulých šampionátech v Nizozemsku, Itálii či Španělsku.
Ale proč se vlastně divíme?
Mezinárodní cyklistická unie UCI přidělila tuto akci do země bez cyklistické kultury i tradic. Hájila se přitom vzletnými slovy o významném počinu pro globalizaci cyklistiky. Zároveň však prezident této unie Brian Cookson ani nezastíral, že Katar si právo pořádat mistrovství pojistil „příspěvkem“ 10 milionů švýcarských franků do kasy UCI.
Taková už je realita současného sportovního světa. Nemusíte mít tradici, diváky, kvalitní sportovce, nemusíte mít vlastně skoro nic. Stačí, pokud máte hodně peněz. Potom si koupíte takřka cokoliv.
Arabský ropný gigant Katar je názornou ukázkou.
Názornější než jakýkoliv jiný stát na světě.
Malá země, kde žije jen necelý milion skutečných Katařanů, hostila v posledních letech Asijské hry, halové mistrovství světa atletů, světové šampionáty házenkářů, boxerů a nyní i cyklistů. V roce 2019 přivítá letní mistrovství světa atletů, a v roce 2022 dokonce ve fotbale. Opakovaně kandiduje i na olympijské hry.
Stejně jako vrcholné akce si Katařané „kupují“ rovněž kvalitní zahraniční sportovce z Asie, Afriky, ale i evropského Balkánu, když už nemají dostatek vlastních.
Ale aby si koupili navrch i diváky? Tak daleko jejich logistika zatím nedospěla. „Bezútěšné mistrovství,“ posteskl si proto nizozemský cyklista Tom Dumoulin. Podobně hovořili Španěl Castroviejo, Němec Martin, Belgičan Boonen i mnozí další. Jen slovenský obhájce titulu Peter Sagan se svým obvyklým pragmatismem opáčil: „Jsme v 21. století. Dnes se každý může dívat v televizi, tak co.“
Jenže i televizní zážitek z velké sportovní události navyšují desetitisíce diváků u trati či v ochozech. Skutečně chce světový sport kráčet cestou sterilních akcí u obrazovek? V budoucnu se může ukázat tento směr jako kontraproduktivní, pokud povede k odlákání cílové skupiny, a proto i ke ztrátě zájmu sponzorů.
Katařané tvrdí, že získáváním těchto podniků usilují o mezinárodní uznání a navyšují tím vlastní sebevědomí. Což jim těžko lze vyčítat. Jejich organizace je vždy skvělá, zázemí šampionátů prvotřídní.
Fotbalové světové mistrovství vybojovali při volbách v roce 2010 i přesto, že katarská reprezentace byla tehdy 112. ve světovém žebříčku a v zemi bylo registrováno pouhých 7000 fotbalistů, tedy méně než například na Šalamounových ostrovech. „Měli by jim šampionát odebrat, protože žádný fotbal nemají,“ vyhlásila poté brazilská legenda Zico.
Do příprav na mistrovství chtějí Katařané investovat do infrastruktury v zemi, včetně silnic, železnic a hotelů, závratných 200 miliard dolarů, více než patnáctkrát tolik než Londýn vložil do pořádání olympijských her 2012. Mohou si to dovolit, zásoby ropy jsou nadále obrovské. Budují rovněž mládežnické fotbalové akademie, kam zvou zahraniční kouče.
Zároveň však neustále čelí spekulacím, zda toto mistrovství získali čistě. Hlavně poté, co „prasklo“ uplácení ze strany katarského šejka Mohameda Bin Hammana při jeho kandidatuře na viceprezidenta FIFA. Ten rozdal v zájmu svého zvolení funkcionářům 5 mlionů dolarů v hotovosti a dárcích. Organizační výbor světového šampionátu se sice od něj distancoval, nicméně pochybnosti zůstaly.
V případě cyklistického mistrovství Katařané vložili dohodnutý „příspěvek“ na konto UCI veřejně. Jenže závody (stejně jako v minulosti například halové mistrovství atletů) nabuzovaly v Dauhá podobný dojem, jako kdyby Pavarotti a další operní hvězdy vystupovali v pouštní imitaci La Scaly, kam nedorazili do hlediště žádní lidé.
Stalo se. Šampionát nikdo zpět nevezme. Jeho atmosféra by však měla být zároveň varováním do budoucna.
Cyklistiku v této zemi dostatečně propaguje každoroční závod Kolem Kataru, odehrávající se také bez diváků. Ten bude od příští sezony podle rozhodnutí UCI dokonce součástí elitního seriálu World Tour. Galapředstavení pelotonu na letošním mistrovství světa už bylo zjevně nadbytečné. Pro cyklisty i pro potenciální fanoušky kol v Kataru, pokud tam nějací jsou.
P. S.: Katařané si však toto varování možná přeloží po svém. Podle informací zahraničních médií údajně plánují levně dopravit na atletické mistrovství světa 2019 pět tisíc keňských diváků, aby ochozy byly více zaplněné.