Krátká. Ano, krátká. A to prý až ostudně krátká, takže čeští sportovci, kterým hraje na počest jejich velkých triumfů, si ani na rozdíl od těch zahraničních nestačí pořádně pobrečet, zavzpomínat na začátky, zkrátka dojmout se. Mají na to jen 45 vteřin, přitom by to chtělo aspoň 80.
Sice jsem nikdy od žádného olympionika se zlatem v ruce či jiného šampiona neslyšel stížnosti na délku národní písně, ale údajně je to až taková potíž, že to teď silní sportovní bafuňáři „ženou“ k ministrovi.
Předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval už dokonce nechal prodlouženou hymnu nahrát Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a Kühnovým smíšeným sborem. A tu nejlepší ze čtyř verzí hodlá tento týden představit.
Je to ve sportu tak zásadní věc, že sotva se zpráva o Kejvalově ambici dostala v sobotu na veřejnost, už se přihlásil Miroslav Jansta, pro změnu šéf České unie sportu (ČUS), co že je to za novinku, protože on s tímto nápadem přišel už před lety. A že od prosince nechává na akcích ČUS hrát i druhou sloku Tylova textu. Je prý díky verši „a tu sílu vzdoru zmar“ bojovnější a posluchači jsou nadšení.
Jiří Kejval (vlevo), předseda Českého olympijského výboru, a Miroslav Jansta, šéf České unie sportu
Na vše stačil zareagovat i ministr kultury v demisi Ilja Šmíd, že neexistuje zákon ani vyhláška, jak se má hymna hrát, ale že on do měsíce svolá grémium skladatelů, muzikologů a odborníků z Českého muzea hudby, kteří mají „kodifikovat“ novou verzi. A taky se povede učená disputace o „instrumentaci, aranžmá hymny, o smyslu hymny jako státního symbolu a o tom, zda uvedení v zákoně o státních symbolech je dostatečné.“
Uff a vy se ptáte, jestli se vám to nezdá. Že ačkoliv se Kejval i Jansta idealisticky hájí tím, že chtěli v roce stých narozenin republiky vyvolat diskuzi, že ačkoliv vzpomínáte na někdejší kouzlo druhé rázné části Nad Tatrou sa blýska, tak nevěříte, že to oba – v době, kdy je český sport v těžké krizi – myslí vážně. Že někdo skutečně utratí desítky až stovky tisíc (byť jde v celkovém sportovním rozpočtu o halíře) za rozšíření hymny. A že se někdo ze sportovního prostředí novou podobou zabývá víc než rok.
Sportovci chtějí novou úpravu české hymny, ministr svolá grémium odborníků |
Ta zpráva o hymně navíc přišla v týdnu, kdy brněnští radní oznámili, že by rádi ve městě krytou 500 metrovou sjezdovku. Takovou, jako mají v Dubaji, Německu a na které si to Ledecká i „obyčejní“ smrtelníci mohou svištět i uprostřed července.
Dvě zdánlivě nesouvisející sportovní informace však v sobě nesou leccos shodného, symbolického a smutného. Že místo řešení elementárních problémů se je raději často snažíme zalátat „ohromující“ vizí. A že místo, abychom se stavbou domu – či v případě sportu jeho zásadní rekonstrukcí – začali u základů, tak si jako první klademe nesmyslnou otázku, jaké prkénko od záchodu bude potřeba.
Měla by mít česká hymna dvě sloky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 9:00 sobota 31. března 2018. Anketa je uzavřena.
Marně hledáme peníze, abychom trenérům mládeže přispěli aspoň pětistovkou měsíčně a jejich nedostatek víc a víc ohrožuje výchovu talentů. Ve velkých městech chybí obyčejné zimáky, a tak se „odborářské“ ligy často hrají hluboko po půlnoci, protože volný led je nedostatkové zboží.
Mezi baráky mizí plácky pro fotbal, volejbal, ale pro městské konšely se jeví jako důležitější velikášské stavby v téměř baronoprášilovských obrysech. A místo vize a racionální debaty, jak má český sport po letech bezvládí fungovat a být spravedlivě financován, se ti nejpovolanější předhánějí, kdo první otevřel dialog o 35 vteřinách delší hymny.
Až člověka smutně napadá: Kde domov můj?
