Ve čtvrtek 25. srpna mají na ostrovech Svatý Kryštof a Nevis zvláštní svátek - Den Kima Collinse. Na počest jeho vítězství na mistrovství světa v Paříži 2003. Osm let a tři dny poté mohli v Karibiku slavit znovu. Byť "pouze" bronz.
Šedesát metrů na vítězství nestačilo
Senzační diskvalifikace fenoména současného sprintu Usaina Bolta ve finálovém běhu Kima Collinse nerozhodila, ale nabudila. "Pro atletiku to byl určitě smutný večer, ale upřímně, já si v té chvíli řekl: Prostě musíš být na bedně," vysvětloval.
Z bloků vystřelil jako raketa, prvních šedesát metrů jasně vedl. Jenže nejkratší sprint na stadionu měří 100 metrů. "Bylo to famózní. Nechtěl jsem si připustit, že by mě mohli doběhnout. Ale pak se kolem přehnal Blake... No co, hlavně že mám medaili," ušklíbl se. Jamajčan Yohan Blake a Američan Walter Dix byli rychlejší.
Podeváté startoval na mistrovství světa, medaile z Tegu je jeho celkově čtvrtou. Z Paříže má zlato, další tři jsou bronzy.
Věčně dobře naladěný sprinter pochází z ostrova Svatý Kryštof, který získal nezávislost na Velké Británii teprve před necelými třiceti lety a utvořil stát s Nevisem, dalším členem Leewardského souostroví v Karibiku. V zemi žije asi 40 000 obyvatel.
Kim Collins má mezi nimi zcela ojedinělé postavení. Byť mu první velký triumf, vítězství na Hrách Commonwealthu 2002 přineslo i krušné chvilky kvůli pozitivnímu testu na salbutamol. Užil prostředek proti astmatu, který předem nenahlásil. Potrestán nebyl, což někteří nesli nelibě.
Nejpřírodnější ze sprinterů
Když v Paříži 2003 přidal "nejpomalejší" titul mistra světa, stal se národním hrdinou. Ve městě Basseterre po něm pojmenovali ulici, jeho portrét ozdobil poštovní známky a vláda mu udělila diplomatický pas. Přitom vzorem ideálního atleta prý není...
"Nejsem z těch sprinterů, kteří tvrdě makají. Jsem pohodový chlap. Když se mi nechce na trénink, prostě zavolám trenérovi a odvolám ho. Kouč to bere. Jsem čistý talent. Jsem nejpřírodnější ze všech sprinterů," říká o sobě.
Před dvěma lety, když v Berlíně nepostoupil do semifinále, chtěl s velkou atletikou skončit. Po roce se mu stýskalo a rozhodnutí změnil. V Tegu na konec kariéry ani nepomyslel, láká jej olympijský Londýn 2012. "Příští rok se na mě těšte znovu!"
Stane se z Kima Collinse ženská verze Merlene Otteyové? ptali se ho v Tegu. "Proč ne? Už se těším na svůj desátý světový šampionát," prohlásil. Tak na shledanou za dva roky v Moskvě.
