Přešlap, přešlap a zase přešlap.
Mayer sice při každém ze svých pokusů letěl daleko, někam k hranici osmi metrů, jenže ani jednou se nemohl radovat z tučného bodového zápisu. Nulu z dálky připsali také jeho krajané Ruben Gado a Romain Martin. Zrodil se těžko uvěřitelný francouzský debakl.
Stejný kolaps v Helsinkách
Mayerův sen o zlatu i novém desetibojařském rekordu skončil na odrazovém prkně, na rozdíl od Gada a Martina se rozhodl nepokračovat. V koulařském sektoru chyběl.
Poté, co se jeho tretra potřetí zakousla do červené plastelíny, vyplavala Mayerovi v mysli vzpomínka na rok 2012. I tehdy na evropském šampionátu třikrát přešlápl. Ostatně v rozhovoru pro francouzský L’Équipe sám svůj šest let starý krach z Helsinek připomněl.
„Vím, že mi budou předhazovány právě Helsinky,“ začal odpovídat na otázku, co se to zrovna přihodilo v dálkařském sektoru.
„Ta situace je ale odlišná. Tady jsem měl formu, jakou jsem nikdy v životě necítil. Zaběhl jsem si osobák na stovku. Mohl jsem skočit osm metrů. Když máte na takový výkon, nebudete si přece říkat: Běž pomaleji a hraj na jistotu,“ vysvětloval.
Nepřijel skočit šest metrů
Než aby předvedl skok pod své možnosti, raději riskoval.
„Každý teď může říkat, že jsem měl skočit zajišťovací pokus, ale já sem nepřijel skočit šest metrů a devadesát centimetrů,“ hájil úřadující desetibojařský mistr světa své rozhodnutí závodit vabank.
Cítil báječnou fazonu, povzbudil ho osobák z úvodní disciplíny (běžel za 10,64) a tak chtěl ze sebe vyždímat maximum i v dálce. Jeho přešlapy byly těsné.
Ale těch pár centimetrů stačilo k tomu, aby jeho útok na premiérový evropský titul nevyšel. „Z ničeho se neobviňuji, ani ničeho nelituji. Jen jsem hodně frustrovaný. Nejvíc mě mrzí, že jsem zklamal své nejbližší a také fanoušky,“ přiznal šestadvacetiletý atlet.
Mayer potvrdil, že nezávodil s žádným zraněním a cítil se stoprocentně fit. Nevymlouval se. Jen vyslovil pochopitelné přání: „Snad už se mi to nikdy nestane.“
