„Jako kluk jsem musel makat opravdu tvrdě,“ vypráví Kevin Anderson. „JAR je od centra tenisového dění opravdu daleko - a vida, teď jsem tady a žiju svoje sny.“
Kulisami mu byla tleskající londýnská O2 arena. Do dramatického prostředí setmělého hlediště a nasvíceného kurtu Anderson zatím vnáší poněkud nedramatické výsledky. Na Turnaji mistrů porazil ve dvou setech Dominika Thiema a po něm doslova rozsekal i Keie Nišikoriho, ten uhrál jediný game!
„Snad můžu být pro jihoafrické děti zdrojem inspirace,“ přeje si čahoun z Johannesburgu. „Jasně, tyhle věci zaberou spoustu času, nic se nezmění jen tak přes noc. Ale třeba teď pár kluků a holek vezme rakety do ruky – a uvidí se. Možná za pět či deset let bude JAR dodávat víc tenistů a tenistek.“
O trpělivosti totiž ví své.
Kdo by na něj před pár lety sázel... Čeští fanoušci si Andersona často zařadili jako solidního hráče, který vždycky prohraje s Tomášem Berdychem: v letech 2012 až 2014 se potkávali nebývale často a bilance zněla z Berdychova pohledu 12-0! V roce 2016 bojoval na prahu třicítky se zraněními.
A teď je tady. První zástupce Jižní Afriky na Turnaji mistrů po 23 letech. Na závěr skupiny ho čeká duel proti Rogeru Federerovi a na to, aby jako první tenista z JAR prošel do semifinále, mu s jistotou stačí i set (a teoreticky i prohra 0:2, pokud by uhrál dost gamů, které se mohou počítat do minitabulky).
Jihoafričan Kevin Anderson pózuje v dešti konfet s trofejí pro vítěze turnaje ve Vídni.
Dospěl. Už není jen majitelem výjimečného servisu. „Především musíte najít svoji komfortní zónu a uvěřit, že můžete porážet i ty nejlepší,“ řekl CNN. Letos jej víra dovedla do finále Wimbledonu, po cestě zdolal v magických bitvách Federera (13:11 v pátém setu) a Johna Isnera (26:24 v pátém setu). O titul hrál také loni na US Open a touží vrátit rodné zemi tenisovou slávu. „Naše historie je skvělá, ale posledních pár dekád se trápíme,“ uznává.
Je paradoxní, že přes roli inspirátora nemá dobré vztahy s národním svazem. Vznikly v jeho raných letech, kdy v zemi u mysu Dobré naděje nenašel dost naděje sportovní, a tak se tenisu vyučil v USA, kde vystudoval. Jihoafrický tisk to opakuje s citelnými rozpaky, až hořkostí - Anderson proto chyběl také v nedávné baráži Evropsko-africké skupiny Davis Cupu, v níž Jihoafričané schytali lekci 0:4 od Portugalska a spadli ještě o patro níže.
Jižní Afrika dokonce Davis Cup vyhrála, byť šlo o triumf ryze dobový - Indie v roce 1974 na protest proti apartheidu odstoupila z finále... Aktuálně se JAR v daviscupovém žebříčku krčí na 44. pozici mezi Uruguayí a Venezuelou.
V tomto směru se už patrně nic nezmění. „Nutilo by mě to k obrovským obětem vůči vlastní kariéře,“ napsal už dříve Anderson.
Spatřovat v něm sobce by však bylo zkreslující, Anderson vidí mnohem dál než jen na druhou stranu kurtu. Snaží se bojovat za ekologičtější sport. V Londýně zase slíbil, že za každé eso pošle 100 dolarů obětem kalifornských požárů.
Tenis nejlépe podporuje tím, jak válí v duelech ATP. Momentálně mu to jde natolik, že se zařadil mezi spolufavority Turnaje mistrů.
