„Bylo to pro mě vážně překvapení,“ tvrdil 188 centimetrů vysoký Kendrick Ray po své premiérové sezoně mezi evropskými profesionály. „Zároveň ale musím říct, že je to pro mě požehnání a odměna za všechnu odvedenou práci. A musím za tuhle cenu poděkovat i všem spoluhráčům, bez nichž bych to nedokázal.“
Američan si NBL jako startovní platformu své profi kariéry velmi pochvaluje. Doporučil by ji i dalším krajanům, kteří hledají džob po univerzitě na evropské půdě.
„Česká liga je hodně soutěživá, utkáváte se tu s dobrými soupeři. Pro nováčka to tu může být nahoru dolů, proto nejde na jedné straně propadat skepsi, ani být moc v euforii. Já sám se musel nejvíc přizpůsobit fyzické stránce hry mezi profesionály. A taky se naučit vybírat si dobře střelecké pozice. Vědět, kdy vystřelit, a kdy naopak zapojit spoluhráče, a taky jak zapadnout do systému,“ ohlíží se Kendrick Ray, pro nějž zejména první fáze sezony v Lize mistrů nebyla právě jednoduchá.
Přitom jde o klasického představitele rodu takzvaných mikrovlnných střelců: na potřebnou provozní teplotu se umí zahřát nebývale rychle a pak sype koš za košem.
To dokládá i jeho průměr necelých 14 bodů za pouhých 19 minut, které mu v lize vyměřil kouč Oren Amiel.
Ten ale ví, že při vysoké úspěšnosti střelby (dvojky 58,8 procenta, trojky 40,1 procento) to jeho svěřenci stačí na nemalé bodové příděly.
„Takto funguju už od střední školy, kdy jsem dával spoustu bodů v krátkém čase. Dostanu se rychle do laufu a pak toho nasypu hodně. A cítím, že je to moje největší přednost,“ chválí se Ray.
Právě tuhle svou sílu v plné parádě předvedl třeba v prvním osmifinále Ligy mistrů, když v Aténách zasypal místní AEK sprškou 30 bodů za pouhých 27 minut.
Show své bývalé opory si nemohli nevšimnout ani v zámoří, kde se na webu jeho alma mater objevil text, podle nějž by hned několik klubů z NBA mohlo mít zájem pozvat si Raye na letní kemp. A jejich zástupci by údajně měli dorazit i do Česka na osobní setkání.
.@Rayoam0 is making us proud in Czech Republic! Glad his hard work is paying off in being named MVP in the top division. https://t.co/btDKxhCR7k https://t.co/kDua8DmNxf
Kendrick Ray by jistě rád překonal staršího bratra Allana Raye, který odehrál před jedenácti lety 47 zápasů za Boston Celtics.
„Myslím, že bráchu si ještě pamatují a mohl by je zajímat i mladší sourozenec,“ dodává hráč, který tuší, že pro potřeby NBA by při své výšce musel fungovat jedině na rozehře.
Ostatně pozice rozehrávače mu i podle jeho slov vždy šla líp, byť postupem času se kvůli potřebám koučů vyučil také na křídle. A právě tam jej nejvíc využíval Nymburk. „Zvykl jsem si na to docela dobře. Už poslední rok na univerzitě jsem hrával na křídle, takže to nebyl velký rozdíl.“
Chlapík z basketbalové rodiny, kterého pod koše vedle bratra nasměrovala i úspěšná starší sestra, se však v Česku neučil novotám jen na palubovce. Sám přiznává, že díky osamělosti a nepřítomnosti rodiny mentálně vyspěl. Musel si vařit a starat se o sebe, což byla dobrá škola.
Noví čeští parťáci mu nejen do sportovního života přidali i další důležitou výbavu. Ač byl zvyklý praktikovat pravidelně jógu, v tuzemsku se na radu kolegy naučil ve volných dnech chodit i na regenerační masáže. „To jsem doma nikdy nedělal, ale teď mi to pomáhá udržovat tělo ve formě,“ pochvaluje si.
A ve formě ho v Polabí začala držet i polívková dieta.
„Polívky jsem si tu moc oblíbil, hlavně zeleninovou a houbovou. U nás nic takového nevaříme, na stole rovnou přistane hlavní jídlo,“ kroutí už skoro hlavou na americkými zvyky.
Congrats to @Rayoam0 on earning the MVP Awardas a Rookie in the Czech Republic league. Statement way to kick off a Pro career✊ https://t.co/oSFtaxtEgR
A novou dimenzi do jeho života přidalo i hlavní město. „Praha mi jednou bude chybět, se vší tou historií kolem. Je to fakt krásné město, které jsem si zamiloval mnohem víc, než bych dřív býval tušil. Přitom do příchodu sem jsem o ní nic neslyšel,“ konstatuje rodák z Bronxu.
Česko bude pro Raye spojené i s vůbec prvními kilometry za volantem. Řidičák totiž získal až loni v létě před odletem do Evropy.
„Musel jsem si tu dost zvykat na užší silnice a být opatrnější. Taky rychlostní omezení jsou tu jiná, v USA se nedá jezdit tak rychle na dálnicích jako tady. V Praze byli řidiči celkem crazy, musel jsem si dávat pozor, navíc všude jezdí podél silnic ty malé vlaky,“ upozorní na všudypřítomné tramvaje.
