Zanedlouho třicetiletého Chorvata trápí už třetím rokem zranění ramene. Kvůli bolestem se Ivaniševič poroučel z výsostných vod tenisového světa a spadl až do druhé světové stovky. Každé vítězství, byť na challengeru, pro něj bylo svátkem. Zdálo se, že je na konci kariéry. Wimbledon všechno změnil, Ivaniševič dostal životní šanci. "Jen ať tady vyhraju, pak už nebudu chtít od tenisu nic," zapřísahal se tehdy. Chtěl se dát zdravotně do pořádku a užívat si.
Po Wimbledonu ovšem žádný konec kariéry nepřišel."Chci si zahrát tenisové Masters v Sydney," prohlásil s tím, že potom se podrobí operaci a vynechá Australian Open. Jenomže aby si v Sydney mohl zahrát, musí být na žebříčku do dvacítky. To znamená hrát turnaje a vyhrávat. A to se mu zatím vcelku daří. Třetí kolo v Cincinnati a semifinále v Indianapolis ho drží na 11. místě žebříčku ATP. Ivaniševičovo skóre od zahájení Wimbledonu je 13:2. "Wimbledon to všechno změnil, konečně jsem protrhl smůlu," prohlašuje Ivaniševič.
Když už se do té cukrárny dostal, chce teď populární Chorvat mlsat, jak jen to jde. Zdraví jde stranou. Znovu je to hráč, který dává do hry úplně všechno. Z raket létají třísky a rozhodčí si musí vyslechnout pořádnou kupu stížností i nadávek. "Byly časy, kdy jsem neprohrál, ani když jsem chtěl. Pak zase přišlo období a já nemohl vyhrát," vrací se ke zvratům, které v kariéře prodělal. "Teď bych mohl zase nechtít prohrávat," hraje si se slovy.
V jednom přirovnání dítěte v cukrárně pokulhává. Ivaniševič není dítě. Sám moc dobře ví, že přetěžování ramene může být pořádně nebezpečné. Kdy si tedy skončí období mlsání? "Teď hraju parádně a tak ještě chvíli počkám, jak to půjde. Na listopadové Tennis Masters mám pořád šanci se probojovat," zviditelňuje svůj letošní cíl. V jednom má jasno: "Určitě nebudu hrát na Australian Open."
Jenomže u Ivaniševiče je třeba brát podobné prohlášení s rezervou. Zdá se, že má sladké rád a odcházet se mu bude těžko.
 Goran Ivaniševič připlouvá na lodi do rodného Splitu, kde na něj čekalo přes 100.000 fanoušků |
