Předposlední díl světového šampionátu se k této netradiční kombinaci hrdě hlásí a využívá ji ve všech propagačních materiálech. Není se co divit. Páteční etapa se jede na šotolině, zatímco zbylé dvě na asfaltu, což pro jezdce představuje nezvyklou motivaci. A stejně tak pro jejich mechaniky, kteří mají hodinu a čtvrt na to, aby kompletně přestavili auto.
„Je to výzva pro nás i pro ně,“ přitakal tovární jezdec Škody Motorsport a loňský mistr světa kategorie WRC2 Jan Kopecký.
„Je to zajímavé i pro diváky, kteří můžou v servisu naživo sledovat, jak mechanici zvládnout přeskládat auto,“ upozornil navigátor a šestinásobný mistr světa Julien Ingrassia, který v týmu Citroën doplňuje Sébastiena Ogiera. „Zároveň tady vidí, jak snadné je přestavět auto z jedné verze do druhé.“
S nadsázkou se dá říct, že v Katalánsku se závodí o největšího obojživelníka v šampionátu. Že není jednoduché to zvládnout, ukazuje pohled do listiny vítězů. V posledních čtyřech ročnících tady nikdo nevyhrál dvakrát. Na nejvyšším stupni se postupně vystřídali Andreas Mikkelsen, Sébastien Ogier, Kris Meeke a Sébastien Loeb. Loňský úspěch devítinásobného mistra světa, který triumfoval při jednom ze svým občasných startů, vzbudil takové emoce, že mu dokonce na tiskové konferenci tleskali všichni novináři.
Na trati by teoreticky měli mít výhodu asfaltoví specialisté, protože na pevném povrchu se jedou dvě etapy. Jenže tam se rozdíly často pohybují v sekundách či desetinách, zatímco na šotolině můžou narůst na desítky vteřin.
„Hodně záleží na startovním pořadí a může to být až nespravedlivé. Když jedete první, čistíte trať a kvůli tomu můžete nabrat ztrátu, kterou už na asfaltu nestáhnete,“ upozornil Ingrassia.
Dva různé povrchy znamenají i dva různé jezdecké styly. Zatímco na šotolině se jezdí víc ve smyku, na asfaltu musí pilot volit precizní stopu.
„Zatímco na asfaltu cítíte každou nerovnost i každé zatočení, na šotolině o tom občas ani nevíte,“ srovnal Ingrassia.
„Při přechodu nejvíc záleží na hlavě. V pátek večer prostě musíte přepnout do asfaltového módu,“ usmál se Kopecký.
To, co se děje v pátečním servisu, je pro spoustu fanoušků stejně atraktivní jako rychlá jízda na trati. Sledují koncert v podání mechaniků, kteří si nesmí dovolit žádnou chybu či zaváhání. Práce mají dost a dost. Totožná zůstane jen karoserie s vnitřním vybavením a motor se spojkou. Vše ostatní se mění.
„Vyndáme kompletní šotolinové zavěšení včetně převodovky, diferenciálu a brzd a nasadíme asfaltovou specifikaci,“ lakonicky to popsal šéfmechanik Škody Motorsport Miroslav Šlambora. „Mezi pracnější věci patří výměna brzdových válců, ale i to se dá dobře zvládnout.“
Přestože mechanici mají k dispozici 75 minut, tuto výměnou většinou zvládnou za 45-50 minut. Mají pak čas na další úpravy.
„Všechno máme vyzkoušené. Ještě se nám nestalo, že bychom to nestihli,“ chválí své kolegy Šlambora.
I tato věc láká k tratím Katalánské rally spoustu diváků včetně Čechů. Letos tu jsou třeba ti z Turnova nebo Roztok u Jilemnice. Jenže za rok už podobnou show neuvidí. Katalánská rally mizí z kalendáře.
„Mrzí mě to, protože je tu vždycky fajn atmosféra,“ poznamenal Kopecký. „A je to i můj srdeční závod,“ připomněl, že v roce 2005 tady (tehdy ještě výlučně na asfaltu) získal svůj první bod v mistrovství světa.
