Světová trojka si ale myslí, že se na okruh vrátí nejdříve v září. Ve vynucené pauze přemýšlela, co by dělala po kariéře, a o volných víkendech jezdí za otcem a baví se padelem.
Týmy Plíškové a Kvitové se v létě utkají v charitativním turnaji |
Před rokem prošla senzačně do finále turnaje v Římě a slavila první antukové vítězství na akci kategorie WTA Premier 5. V tomto týdnu ale trofej obhajovat nemůže. Místo toho se dnes na dvorcích s výhledem na pražský Karlín chystala na trénink a pár výměn na body společně s bývalým dvaadvacátým hráčem světa Bohdanem Ulihrachem.
„Nálada je docela dobrá. Myslím, že to zvládám docela dobře, nemám vyloženě krizi. Docela bych ale jela do zahraničí, protože už je to doma dlouhý. Špatně se nemám, ale chybí mi zápasy a turnajový režim, na který jsme zvyklý,“ řekla Plíšková v rozhovoru s ČTK a odhalila svůj současný týdenní režim.
„Čtyřikrát až pětkrát v týdnu hraju tenis. Není to příprava na grandslam, takže si můžu dovolit zůstat jeden den doma, kdyby mně to lezlo na nervy. Taky chodím do fitka a víkendy si nechávám volný.“
Na antukových kurtech Lokomotivy plní i plány svého venezuelského kouče Daniela Vallverdua. „Pošle mi vždy pár věcí, který zařadím do tréninku, a zbytek si dělám podle pocitu a nálady. Je teď těžké, aby mi dělal větší plán; zaprvé nevím na co, a zadruhé mě nevidí. Píšeme a voláme si skoro každý den,“ uvedla Plíšková.
Tenisově na ni dohlíží kouč Ondřej Dohnal. Zpočátku karantény hrály jen se sestrou Kristýnou. „Nonstop, ale teď to střídáme, protože pořád by to nedělalo dobrotu,“ řekla Karolína, zatímco sledovala, jak Kristýna pilovala údery s Kateřinou Vaňkovou. Karolína si občas zahraje i čtyřhru a v tréninku využívá pro sparing mladé tenisty.
Aktuálně se snaží, aby Vallverdu a kondiční trenér Azuz Simčič mohli po rozvolnění opatření přijet za českou jedničkou. „Je docela hrozný, co všechno je potřeba udělat, aby sem mohli třeba dorazit autem,“ uvedla finalistka US Open 2016.
I proto si neumí představit, že by se světové tenisová sezona v dohledné době rozjela. „Jestli se začne, tak v září a odehraje se pár turnajů,“ odhadla. Tenis jako globální sport má podle ní ve srovnání s jinými nevýhodu. „Jsme závislí na cestování, na letadlech, a buď budou moct cestovat všichni, nebo nikdo. Pokud na tom bude jedna země špatně, tak si myslím, že to letos nezačne,“ přemítala Plíšková.
S některými soupeřkami je tu a tam v kontaktu. Odpovídala na otázky Američanky Bethanie Mattekové-Sandsové, psala si s Barborou Strýcovou či Němkou Julií Görgesovou: „Psala mi (Australanka Ashleigh) Bartyová, jestli jsem v pohodě. Něco jsem si vyměnila s (Rumunkou Simonou) Halepovou a s (Chorvatkou Donnou) Vekičovou. Nepíšeme si denně, ale jednou za čas, jak se máme, jestli jsme v pohodě, jestli trénujeme,“ prozradila někdejší světová jednička.
S nadsázkou řečeno se dá říct, že má turnajový „absťák“. „Bez zápasu jsem takhle dlouho nikdy nebyla. Mrzí mě, že teďka turnaje nejsou,“ prohlásila.
Na domácí půdě se ale brzy dočká. Koncem srpna a začátkem června se rozběhnou dvě akce. Tenisový svaz pořádá sérii turnajů a vznikla i exhibiční charitativní soutěž družstev, v které se proti sobě postaví její tým a tým Petry Kvitové.
„Je dobré, že tam bude rozhodčí, že z toho nevypadneme a bude to změna. Popravdě se těším, že aspoň bude na co trénovat, že bude zápas, a ne že se trénuje, aby se zabila nuda,“ řekla Plíšková. Nejraději by hrála před fanoušky, ale zprvu vezme zavděk i prázdným hledištěm. „Jestli si mám vybrat nic, nebo zápas bez lidí, tak vezmu zápas bez lidí. Pokud tělo bude držet, tak chci hrát co nejvíc zápasů.“
Dodržuje pravidlo, že má volné víkendy. Jeden den vždy navštíví otce. „Je na vesnici a jezdíme si tam odpočinout z Prahy,“ uvedla. A nově s manželem Michalem, sestrou a jejím přítelem objevili kouzlo hry padel. „Mega mě to baví, je to zábava, dobrý na pohyb i reakce,“ řekla o sportu podobném tenisové čtyřhře, který si čas od času zahraje i Rafael Nadal. Španěl má kurty i ve svém sportovním centru na Mallorce.
Plíšková má zároveň čas přemýšlet, co by dělala, kdyby musela s kariérou skončit. „Ještě můžu hrát třeba sedm let, ale napadlo mě, co by mě bavilo, že by bylo dobré něco mít. Doteďka jsem to neřešila, protože jsem byla v jednom kolotoči a nebyl ani v podstatě čas na to myslet,“ řekla, ale rodící se plány si zatím nechala pro sebe.
Uvědomila si, že rozhodně nebude moct přestat sportovat. „Žádné válendo,“ podotkla s úsměvem a vysvětlila to tím, že by si ráda udržela „pěknou figuru“. „Při tenisu mám velký výdej a v podstatě jím, co chci, ale bez sportu bych rychle nabírala. Pohyb si udržím.“
Rozhodně se po kariéře nevrhne do virtuálního světa. V rámci charitativního turnaje v Madridu dávala esa přes Playstation, ale vypadla ve skupině. „Tenis na počítači jsem nikdy nehrála a do žádných počítačových her jsem nikdy nebyla blázen. Říkala jsem si, že by to mohla být sranda, dokonce jsem týden předtím trénovala a aspoň jeden zápas jsem urvala. Ale nechytlo mě to a od té doby jsem to nehrála,“ řekla.
