„Nejdřív jsme jeli tři hoďky na letiště, pak letěli osm hodin do Dubaje a dalších sedm do Prahy. Byli jsme na cestě dvacet čtyři hodin,“ popsala 23letá tenistka svou pouť.
Kolik máte nalétáno?
Nevím kolik. Ale už jsem proletěla, co se dalo.
Nepočítala jste vzdálenosti a celkový počet kilometrů?
Nemám to spočítané, ale někdo na tom pracuje, tak uvidíme, kolik tisíc to bude.
Tak si zkuste alespoň tipnout.
Ty jo, já nechci plácat. Nejsem moc dobrá na odhady, takže vůbec nevím.
Předpokládám, že létáte byznys třídou, že?
Jo, naštěstí jo. Tenhle rok skoro všude. U delších letů je to potřeba.
Je to podle vás nezbytnost, abyste mohla patřit ke světové špičce?
Jak vidíte, lítala jsem letos fakt hodně. Je to vítaná pomoc, když si můžete lehnout a vyspat se. Kolikrát se jede z letiště rovnou na trénink a za dva dny se může hrát. Když bych letěla týden dopředu, tak by mi to bylo jedno, ale takhle je to nutné. Beru to jako investici, v letadle je to příjemné.
Opravdu? Nebojíte se?
Nebojím se, spíš se do letadla těším. Odpočinu si tam, většinou tam není internet, takže mě nikdo neshání. Ale když je tam wi-fi, tak se stejně většinou připojím a jsem na mobilu. Aspoň si tam najdu chvilku pro sebe, jinak moc možností nemám.
Co když nemůžete na palubě usnout?
S tím já naštěstí problém nemám. Usnu, kdy chci. Kdyby mi to nešlo, tak jsou tam filmy, zabavím se. V letadle bývají novinky, které ještě v Česku dávají v kině, tak se na ně podívám. Teď jsem viděla nějakou pohádku, jinak jsem všechno prospala.
Máte oblíbenou aerolinku?
Ne, mám jich víc. Záleží, kam letím. Do Asie hodně létám s Emirates, ty mají super letadla, cestování je bezpečné.
Zažila jste už stresovou situaci?
Občas se stane, že je na palubě někomu blbě, ale nikdy se mi nestalo, že bychom museli třeba nouzově přistát.
Je pro vás cestování letadlem vyčerpávající víc fyzicky, nebo psychicky?
Mně to tolik nevadí, ani nejsem po letech moc unavená. Ale pro někoho je to těžší. Můj trenér Jirka Vaněk to snáší dost blbě. Když se někdo bojí, tak trpí.
Má to kouč podložené nějakým nepříjemným zážitkem?
Myslím, že nemá. Asi má odjakživa pocit, že letadlo nemůže kontrolovat. V autě je pořád nějaká šance. Letadlo, když spadne, tak...
Dává si váš trenér před letem panáka na uklidnění?
No, při letu si něco dává. Zkouší, co mají v nabídce.
A co vy?
Já v letadle nepiju. (smích)
Jak vlastně trávíte čas na letištích?
Dostanu se do bussiness lounge (salonku) nebo chodím po obchodech. Když jsou na přestup čtyři hodiny, tak je to blbý, ale vždycky to nějak uteče.
Míváte problémy kvůli rozdílným časovým pásmům? Který přesun je nejhorší?
Když se vracím domů z Ameriky a pak když letím do Asie. Přiletěli jsme v pátek, hrála jsem ve středu a pořádně jsem se nesrovnala. Normálně mi to trvá dva dny. Uvidíme, jak to bude tenhle týden. Jde na mě únava, ale ještě mám trénink.
Jak jste na tom tedy fyzicky?
Už jsem se cítila i líp, ale minulý týden mi pomohl. Je to docela v pohodě. Uvidíme, jak to bude vypadat na kurtu. Tohle jsou poslední zápasy, pak už jenom dovča. Síly do nové sezony snad nasbírám.
Vaše cesty po světě symbolizují i vzestup, který jste v této sezoně udělala. Významnější je i vaše role ve fedcupovém týmu. Uvědomujete si to před finále?
Jo, vzpomněla jsem si cestou do hotelu.
Troufla byste si na kurtu i na hvězdu Marii Šarapovovou?
Na výběr bych asi neměla. Nemůžu říct kapitánovi, že proti ní nechci hrát. Určitě bych si ráda zahrála, ještě jsme nehrály proti sobě. Věděla bych o tom, že je to Šarapovová, ale myslím, že respekt na kurt nepatří.
Šarapovová má bydlet jinde než zbytek ruského týmu. Bude to mít na finále vliv? Myslíte si, že je soudržnost českého týmu velkou silou?
Slyšela jsem, že Maria bydlí jinde, ale myslím, že to nehraje takovou roli. Ona dokáže přijít a vyhrát dva těžké zápasy, na výsledek to nemá vliv. Ale pro nás je samozřejmě týmová pohoda důležitá, zbaví nás stresu okolo. Myslím, že bychom na tom mohly být lépe. Navíc jsme doma a máme podporu diváků.
