Jaký byl závod vašima očima?
Start jsem měl dobrý, posunul jsem se celkem dopředu a vypadalo to dobře. Bohužel asi ve třetím kole jsem byl dlouhý v jedné zatáčce a předjelo mě snad pět lidí, takže jsem se propadl na konec skupinky, kde jsem bojoval až do konce závodu. Nechci se vymlouvat, ale musíme trochu zapracovat na motorce, protože na top speedu jsme na nějaké jezdce ztráceli. Pak jsem to musel dohánět na brzdy a nebylo moc místa, kde jsem mohl předjíždět. Ale jsme spokojení, že jsme skončili tak blízko za prvním místem.
Dvě vteřiny se zdají jako nic...
Je pravda, že kdybych neudělal všechny ty chyby, tak bych byl dohromady třeba o ty dvě vteřiny rychlejší a mohl jsem bojovat o vítězství. Ale takhle to nefunguje. Pro náš tým je důležité, že jsme skončili takhle. Celý víkend jsme pracovali velmi dobře, až na nepovedenou kvalifikaci byly všechny tréninky perfektní. Naučili jsme se, jak to tady chodí a příští rok můžeme bojovat o vítězství.
Přesto: nemyslel jste na lepší umístění než je patnáctá příčka?
Říkal jsem, že můžu bojovat o top ten a bojoval jsem. Prakticky jsme bojovali i o vítězství, protože jsme tomu byli hrozně blízko. Když odstraníme těch pár chyb, tak bychom tam mohli být. Ale teď už je víkend u konce a pojede se tu znovu za rok. My každopádně smutní nejsme, moc často se nestává, aby byli dva čeští jezdci v první skupince a patnácté místo znamená aspoň bod.
Karel Hanika (s číslem 98) na trati Velké ceny Brna silničních motocyklů ve třídě Moto3
Projevila se v těsném boji s ostatními jezdci vaše nezkušenost?
Ty zkušenosti jsou znát v každém kole, ale v té skupince jsem se držel sám bez toho, abych jel úplně na hraně. Že vždycky chyběl poslední krůček k předjetí, na tom musíme ještě zapracovat. Ale jak je vidět, už jsme hodně blízko těm zkušeným jezdcům a příště to může být v té skupince ještě lepší.
Dalo se jet agresivněji?
Mohl jsem klidně být dravější, ale taky to mohlo zbytečně skončit pádem. Na některých rovinkách jsme ztráceli, pak jsem to musel dohánět na brzdy a už jsem nebyl tak blízko, abych mohl někoho předjet. Měl jsem pár šancí, které jsem nevyužil, ale ti kluci jsou taky hodně silní. Není to jednoduché. Kdybych chtěl, můžu jet na hraně s tím, že buď spadnu, nebo vyhraju. Ale to je v letošní sezoně zatím zbytečné.
Jak jste vnímal souboj s Jakubem Kornfeilem, který skončil před vámi?
Viděl jsem Kubu se na mě vztekat v první zatáčce, asi za to, že jsem ho žduchl v té poslední. Ale nevím, proč se zlobil. Že byl čtrnáctý, to není můj problém, za to si mohl sám. On mě předjel v předposlední zatáčce, tak jsem to v té poslední logicky zkusil taky a věděl jsem, že se žduchneme. Byl to souboj a tak to chodí. Já jsem si to užil, Kuba měl jiné očekávání - říkal, že chce vyhrát, takže asi spokojený nebude.
Nenaruší tenhle incident vaše vztahy?
U mě je to v pohodě. Skončil přede mnou, ale respektuju ho, náš souboj jsem si užil. Že jsem ho žduchl, to k tomu patří. V té první skupince bylo asi milion žduchanců, ale to jsou závody a diváci to mají rádi. Nevím, proč v tom hledat problém. Pro mě je Kuba furt Kuba a uvidím, jak to bude mít on se mnou.
Celkově vám v šampionátu patří 18. pozice. Jak úvodní sezona v mistrovství světa splňuje vaše očekávání?
Musím říct, že náš tým je suprovej. Žádná očekávání ani tlak na mě nevyvíjí, takže si můžu jet, co potřebuju. Každopádně mám vyšší očekávání, takže někdy jedu přes limit a občas udělám chybu, ale s týmem jsem moc spokojený a se sezonou taky. Dojet hned v prvním roce takhle blízko za prvním je dobrý výsledek.
Pečují o vás v týmu Red Bull KTM Ajo tak, jak jste si představoval?
Já jsem věděl už na konci minulé sezony, jak to v týmu chodí. Všichni jsou super, každý dělá svou práci, mechanici pracují vždycky na sto procent. Musím jim poděkovat i za tenhle víkend, těžko bych někde hledal chybu.
