Tehdy se marně pokoušela splnit limit stanovený pro Olympijské hry v Aténách.
"Důležité pro mě je, jestli to zvládnu psychicky, protože bych se na maratonské trati chtěla nominovat na olympiádu v Pekingu v roce 2008," řekla Kamínková.
"Proto jsem si dala úkol, že poběžím alespoň jeden maraton ročně. V tuto dobu je to navíc ideální, protože na podzim, kdy už končí sezona, není tolik sil."
Žádný zvláštní výsledek ale od startu v Apeldoornu čerstvě třiatřicetiletá česká reprezentantka neočekává.
"Počasí je strašné. Navíc jsem dosud běhala hlavně tratě maximálně kolem dvaceti kilometrů, takže to beru spíše jako takový zátěžový test."
I přes mrazivé počasí, které momentálně v tuzemsku panuje, si Kamínková v tréninkovém procesu neulevuje. "Běhám ze Svatého Kopečka, kde bydlím, na Posluchov a zpět," prozrazuje svou pravidelnou trasu.
"Je to zhruba deset kilometrů, občas si to zaběhnu za den dvakrát."
Příliš radosti ale Kamínkové tento trénink nedělá. "Spíš se do toho nutím. Pokud je kolem minus pěti, tak to jde. V dvacetistupňových mrazech už jde však o zdraví. Cesta je navíc zledovatělá."
