„Basket mi dal úplně všechno, byl to skvělý život, ale teď už je pro mě cesta někde jinde,“ řekla Štěpánová v rozhovoru pro web České basketbalové federace.
„Konec kariéry jsem měla v hlavě minimálně poslední dvě sezony. Už jsem neměla motivaci a chyběla mi i radost ze hry. Najednou se z toho stala spíš práce než zábava. A pokud jde člověk do tělocvičny jen proto, že musí, tak je to jasné znamení, že je čas začít s něčím jiným a přenechat místo mladším,“ uvedla Štěpánová.
Rodačka z Tábora hrála za USK Praha, Trutnov a VŠ Praha, na Slovensku za Ružomberok, v Maďarsku za Györ, ve Francii za Basket Landes, Toulouse, Villeneuve a Bretagne a poslední sezonu v Itálii za Empoli. S USK získala v roce 2008 stříbro a s Villeneuve slavila před třemi roky titul. Jeho zisk označila za největší zážitek kariéry.
„Ale velký osobní úspěch byl, když jsem si poprvé vážně zahrála za národní tým a pomohla vybojovat postup na mistrovství Evropy. Za trenéra (Lubora) Blažka jsem moc minut nikdy neměla a se Štefanem Svitkem se to (v kvalifikaci o ME 2019) všechno otočilo, takže to bylo pro mě asi i osobní zadostiučinění, že mám své místo v národním týmu, a ne jen v zahraničním klubu,“ přidala.
Její poslední sezona v Empoli zůstala nedohraná. „Koronakrize mě utvrdila v tom, že jsem se rozhodla správně. Mrzí mě, že jsem nemohla sezonu zakončit nějakým titulem nebo play off, ale člověk musí brát věci tak, jak jsou. Život není jen o basketu,“ podotkla Štěpánová.
O návratu do Česka na konec kariéry 190 centimetrů měřící hráčka vážně neuvažovala. Chystá se nyní usadit ve Francii, odkud pochází její přítel.
„Možná to není natrvalo, ale teď ze začátku určitě budeme ve Francii. Mám rozjetý jeden super projekt, o kterém nechci moc mluvit, ale už je hodně blízko realizaci. Můžu skončit s klidným svědomím, nemám se za co stydět a teď už je čas se realizovat jinde,“ dodala Štěpánová.
