Díky svému výbornému výkonu se stal v hlasování poroty vítězem ankety MF DNES o nejlepšího regionálního Sportovce roku 2008 ve zlínském kraji.
"Jsem moc rád. Ne kvůli sobě, ale hlavně proto, že orientační běh prolomil blok populárnějších sportů, jako jsou fotbal a hokej, které většinou plní stránky novin," podotkl Smola.
Druhého místa na mistrovství světa si asi hodně ceníte, že?
Je to největší úspěch v mé kariéře. Měl jsem vysoké ambice, myslel jsem na páté místo. Nakonec jsem byl stříbrný na krátké trati, což bylo určitě pro mnoho lidí překvapení. Čekalo se, že spíš uspěji na klasické dlouhé trati.
Skončil jste jen o půlminutky druhý za vítězným Francouzem Thierry Gueorgiou. Nemrzí vás, že jste mohl mít i zlato?
Je to škoda, ale jen těžko bych s tím mohl něco udělat. Thierry startoval po mně, takže měl informaci, že musí v závěru zrychlit, zatímco já jsem závěr běžel spíše na jistotu, abych neudělal nějakou mapovou chybu.
Víte, že po dlouhých 17 letech půstu jste pro český orientační běh získal první medaili z mistrovství světa v individuálním závodu?
Ano. Pro náš sport je každý úspěch dobrý, máme pak větší šanci dostat se do televize a do novin, kde nejsme až tak často vidět. Letos byly z mistrovství světa přímé přenosy v televizi. Doufám, že alespoň pár lidí vidělo, jak vypadá moderní orientační běh. Snad to i pomůže přilákat děti, aby si orienťák samy zkusily. A v neposlední řadě by nám to mohlo pomoci získat více sponzorů.
Šampionát živě vysílala Česká televize. Nevadily vám při závodu všetečné kamery?
Na kamery v lese už jsem docela zvyklý, ani jsem je moc nevnímal. Nejhorší je, když kontrolu, u které je kamera, nemůžete hned najít. Pak je hodně nepříjemné, že všichni vidí, co v tom lese děláte. Přenosy v televizi byly hodně vydařené, Česká televize odvedla skvělou práci.
Co chystáte na příští rok?
Chci se soustředit na mistrovství světa v Maďarsku. Tamější terény jsou mi docela blízké, takže doufám, že bych zase mohl uspět. S umístěním do desátého místa budu spokojený.
Jak a kdy jste vůbec začal s orientačním během? Přece jen to není sport, po kterém touží každý malý kluk.
Byla to docela náhoda. Bylo mi asi třináct a všiml jsem si na nástěnce v Domě dětí a mládeže, že nabízejí orientační běh. Zkusil jsem to a orienťák mě nadchl. Je to pestrý sport, pokaždé závodíte někde jinde, v přírodě, poznáte spoustu krásných míst i zajímavých lidí. Navíc se dá dělat na všech úrovních výkonnosti, v lese vlastně nikdo nevidí, jestli běžíte, jdete, nebo bloudíte.
