Sezona snů. Tak může o uplynulém ročníku mluvit 17letý českobudějovický volejbalista Marek Šotola. Jen ale zatím. Teď ho totiž čeká ještě juniorské mistrovství světa v rodných Českých Budějovicích. Už teď ale může být talentovaný hráč nadmíru spokojený.
Posuďte sami. Pomohl vyhrát extraligový titul v Jihostroji a pak nečekané zlato z mistrovství Evropy hráčů do 19 let.
„Zpráv na mobil jsem dostal nepočítaně. Bylo jich opravdu moc a dlouho jsem na ně odepisoval,“ usmívá se mladý volejbalista, který ještě k tomu všemu musí stíhat školní povinnosti.
Byl to právě jihočeský univerzál, který se za stavu 14:13 po náhře opřel do balonu a uhrál ve druhém mečbolu zlato. Češi tak porazili Italy 3:2 na sety. „Byl jsem opět naplno soustředěný. A pak už to byla jen obrovská euforie,“ vzpomíná Šotola.
Z jeho pohledu byly na evropském šampionátu důležité hned dva zápasy. První s Tureckem, kde si čeští mladíci po výhře nad jedním z favoritů vyzkoušeli, že se mohou měřit i s volejbalovými velmocemi. Vždyť Češi porazili i Rusy. Tým, kterému každý dopředu předpovídal mistrovský titul.
„Pak bych ještě zmínil výhru v tie-breaku nad Slovenskem, kde se také hrálo. Pokud bychom to nezvládli, nedostali bychom se ze skupiny. Také to bylo moje jedno z nejlepších utkání sezony,“ přidává mladík s tím, že si ještě cení jednoho semifinálového duelu v play-off extraligy.
„I když se to celkově špatně hodnotí, tak se mi povedl asi i čtvrtý zápas s Karlovarskem. Ten jsem totiž odehrál celý a vyhráli jsme 3:1,“ říká Šotola, kterého vyhlásili nejlepším univerzálem turnaje. Zároveň si všiml, že oproti volejbalu v domácí nejvyšší soutěži byla hra na mistrovství hodně rychlá a týmy měly lépe propracovanou hru na bloku.
I když Marek Šotola zatím vyhrál titul dvakrát, slavil ho jen jednou. S národním týmem ten evropský v maďarském Györu. „Jasně, teď mě to trochu mrzí, že jsem neslavil titul doma s Jihostrojem, ale být nejlepší v Evropě také není zase tak špatné,“ smál se sportovec.
Šotolovy výkony na šampionátu sledoval i jeho otec Miroslav. Bývalý blokař budějovického Jihostroje. „Doma byli samozřejmě ze zlata nadšení. Trochu jsme to i oslavili. Psali mi také kluci z týmu, třeba Filip Habr mi gratuloval jako první. Mamka už mi potom volala, co chci za odměnu uvařit, až přijedu domů. Babička mi například upekla můj oblíbený medovník,“ vypráví Marek Šotola.
Sezonu začínal v prvoligovém týmu Českých Budějovic a rozhodně nečekal, že se dostane až tak daleko. Svou šanci dostal, až když se v Jihostroji zranily zahraniční posily na postu univerzálů – Sebastian Gevert a pak i Colin Hackworth.
„Den po tom, co se zranil Gevert, mi trenér Jihostroje volal, že mám přijít na trénink áčka. A už jsem tam zůstal,“ zmiňuje Šotola, kterého v následujících sériích play-off hlavní trenér Jihostroje René Dvořák chválil a byl rád, že v utkáních Marek projevuje zdravou drzost.
„Celý život jsem snil o tom, že si za áčko zahraju. Byl jsem na úvod trochu nervózní, ale po první náhře to ze mě spadlo. A to, že jsem drzej? Možná ze začátku mi hodně útoků vycházelo, jak mě soupeř neznal. Nikdy mě neviděli hrát. Pak si už moji hru dokázali přečíst a hlídat si mě,“ myslí si Marek Šotola. „Musím přes léto ještě více zesílit“
V následující sezoně dostane nadějný volejbalista ještě více příležitostí ukázat, co v něm je. Z Jihostroje odcházejí dva zahraniční univerzálové a na jejich místo přijde Filip Křesťan a právě nastálo i Marek Šotola.
„Už se na to hrozně moc těším, musím však přes léto ještě více zesílit,“ je si vědom mladík.
Moc si po úspěšném konci sezony ale neodpočine. Už v červnu na něj čeká další reprezentační sraz, tentokrát před světovým šampionátem ve vyšší věkové kategorii. Kouč juniorky Ivan Pelikán ho zařadil do širší nominace. Pokud se budějovický volejbalista v týmu udrží, na přelomu června a července si zahraje doma mistrovství světa, které se bude konat také v Budvar aréně. „Už jsem tam volejbal viděl, když se hrála Světová liga.
Nápad vtáhnout volejbal do velkých hal pro více diváků se mi líbí, vždyť například v Polsku se to tak hraje běžně. Uvidíme, jak se nám v Budějovicích bude dařit. Přeci jen narazíme zase na neznámé týmy například z Asie,“ míní Šotola.
